Znojemsko - Trasa šesti měst

Průběh trasy:

Hnanice, hraniční přechod – Znojmo – Lukov – Lesná – Vranovská přehrada – Vranov nad Dyjí – Lesná

Charakteristika:

Cyklotrasa Znojemskem s názvem „Trasa šesti měst“ obtáčí velkou smyčku okolo Národního parku Podyjí. Tedy spojuje Znojmo s jeho blízkým okolím s opačnou stranou Podyjí - Vranovskem, a ukazuje tak obě nejtypičtější tváře Znojemska - vinařský kraj a malebná Vysočina. Trasa vede většinou po silnicích II. a III. tř. Téměř všude kopíruje některou trasu značenou číslem nebo vinařskou stezku.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: turista
Délka trasy: 46 km
Značení trasy: Značení obrázkové
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 469 m n.m. / 215 m n.m.
Celkové převýšení: 1835 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 1002 m

Zajímavosti na trase:

Hnanice: pozdně gotický kostel sv. Wolfganga z l. 1480–96. U celnice pomník čs. důstojníka Otmara Chlupa, který se stal na podzim r. 1938 jednou z prvních obětí nacistických ordnerů. Vinařská obec, dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy.

Národní park Podyjí: rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrujícím údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a Dyje zde vytváří mnoho meandrů lemovaných skalními útvary a kamennými moři. Na rakouské straně navazuje NP Thayatal. Hodnoty parku spočívají v jedinečné geomorfologii a celkové zachovalosti dyjského kaňonu. Najdeme zde téměř neobydleného říčního údolí – je to nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí v Česku. Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná území ČR. Krajinné podmínky umožňují růst jak rostlin chladno a stínomilných v hlubokých údolích, tak i teplomilných na výslunných stráních.

Havranické vřesoviště: nejrozsáhlejší vřesoviště v Národním parku Podyjí, v němž převládají keříčkovité formace s vřesem a kručinkou chlupatou.

Havraníky: kostel sv. Linharta klasicistní z první čtvrtiny 19.století. V obci převážně barokní sochařská díla a další drobné historické stavby. Dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy. Na sev. okraji obce při trase v sezóně otevřen stánek s ochutnávkou vín. Odtud velmi pěkné pohledy do vinic i do Dyjskosvrateckého úvalu.

Popice: v jádru raně gotický kostel sv. Zikmunda z 2. pol. 13. stol., přestavěný v 17. stol. U kostela býv. křižovnická fara z 1. pol. 18. stol. a barokní socha sv. Floriána. Rodiště spisovatele Charlese Sealsfielda, vlastním jménem Karla Postla, který byl nucen emigrovat do Ameriky pro kritiku bachovského absolutismu, kde napsal řadu knih, mimo jiné i o utrpení severoamerických Indiánů (pamětní deska na rodném domě). Jz. od obce na okraji Havranického vřesoviště kaple P. Marie Bolestné z r. 1816 na památném místě ukončení moru r. 1620. Kaple obnovena r. 1993. Vinařská obec, dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy.

Konice: kostel sv. Jakuba Většího je novogotický z r. 1909. V obci zajímavá farní budova a na okraji obce hřbitov v historizujícím pojetí. Na katastru obce převážně barokní sochařská díla a další drobné historické stavby. Vinařská obec, dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy.

Nový Šaldorf: dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy zv. Modré. Na náměstí dřevěný vinný lis z 18. stol.

Znojmo: město, hospodářské a kulturní středisko jz. Moravy. Již r. 1190 zde zakládá Konrád Otta premonstrátský klášter v Louce. V roce 1437 zde zemřel král Zikmund, čímž vymírá dynastie Lucemburků. R. 1628 po bitvě na Bílé hoře se konal ve Znojmě zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno obnovené zřízení zemské, uzákoňující dědičnost Habsburků na českém trůnu a rekatolizaci. Okurky sem dovezl koncem 16. stol. opat louckého kláštera jako lék proti moru. Městská památková rezervace. Staré město s křivolakými uličkami původního pozdně románského půdorysu z poč. 13. stol., oddělené od nového města z velké části zachovanými hradbami. Radniční věž, postavená v l. 1445–48 patří k nejvýznamnějším pozdně gotickým stavbám u nás. Podzemí (vchod Slepičí trh 2) z 13. –17. stol. tvoří propojené několikapatrové býv. sklepy měšťanských domů. Řada měšťanských domů. Nejstarší je gotický dům v Mikulášské ul. 13 z poč. 14. stol. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím potoka Gránice byl přestavěn v l. 1710–21 na barokní zámek (dnes expozice Jihomoravského muzea). V jeho areálu je hradní rotunda sv. Kateřiny (národní kulturní památka) s románskými nástěnnými malbami s přemyslovskou tématikou z r. 1134, které jsou nejstarší malbou s historickým námětem u nás. Denní počet návštěvníků rotundy omezen. Gotický kostel sv. Mikuláše (Mikulášské nám.) na románských základech byl budován od r. 1338 až do 2. pol. 15. stol. Svatováclavská kaple (Mikulášské nám.), postavená po r. 1512. Kostel Povýšení sv. Kříže (Dolní Česká ul.) pův. gotický, byl přestavěn renesančně a pak barokně. V přilehlém  dominikánském klášteře je zachována křížová chodba z konce 15. stol. Jezuitský kostel sv. Michala (Jezuitské nám.). Kostel sv. Jana Křtitele s kapucínským klášteřem (Masarykovo nám.) pochází z 1. pol. 17. stol. Kostel sv. Alžběty (Vídeňská ul.) pův. gotický z 3. čtvrti 15. stol., rozšířený barokně v 2. pol. 17. stol. V pův. gotickém minoritském klášteře z pol. 13. stol. (Přemyslovců 6) byl v l. 1279–97 po bitvě na Moravském poli pohřben král Přemysl Otakar II. Dnes sídlo Jihomoravského muzea s veřejnosti přístupnými archeologickými, historickými, zoologickými a botanickými sbírkami. Býv. premonstrátský klášter v Louce s kostelem Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava, založený r. 1190, byl za husitských válek r. 1425 zničen a od r. 1748 znovu budován jako velkorysá barokní stavba, která nebyla v důsledku zrušení kláštera r. 1784 dokončena. Potom sloužil jako tabáková továrna a později byl přeměněn na kasárna.

Hradiště: pův. velkomoravské hradiště nad soutokem Dyje a Gránického potoka, pak zde byl postaven poč. 13. stol. románský kostel sv. Hyppolita. Proboštství barokní z pol. 17. stol. Nad údolím Gránice barokní kaple a křížová cesta. Z opevnění obce se zachovala na jejím sz. okraji středověká kamenná hradba s bránou ze 17. stol.

Hradišťské terasy: zbytky starých středověkých sadů a vinic na skalních stupních nad Znojemskou vodní nádrží a ústím potoka Gránice do Dyje.

Mašovice: v jádru gotický kostel sv. Jana Křtitele upravován v 17. a 18. stol. U školní zahrady kamenná boží muka z doby po r. 1630. Andělský mlýn v Mločím údolí jihovýchodně od obce, pozdně renesanční, rozvaliny Čertova mlýna dále v údolí u trasy 5000. U obce velký zatopený granitový lom. Granity částečně podlehly kaolinizaci, zdejší kaolín byl hodnocen jako nízko nebo středně kvalitní.

Podmolí: kaple Panny Marie pozdně barokní z roku 1753. Na okraji obce zděná poklona z roku 1796. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Nový Hrádek: zřícenina hradu na nejužším místě skalnaté šíje, asi 80 metrů nad hladinou Dyje vybudovaný Janem Jindřichem Lucemburským jako opevněné sídlo plášťového typu využívané k příležitostným loveckým pobytům. V roce 1420 vlastnili pevnost rakouští Eitzingerové, kteří na protilehlém břehu Dyje vlastnili i hrad Kaju. Po mnoha přestavbách utrpěl za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 obsazen a částečně pobořen švédským vojskem generála Torstensona.
Po roce 1800 adaptoval pozdější majitel starší budovu na hájovnu a v dolní části zříceniny, zřídil prodejní sklad kameninového zboží z vlastní vranovské továrny. V současnoti hrad přístupný od května do června s prohlídkou. Od roku 2002 národní kulturní památkou. Z hradu je zajímavá vyhlídka na údolí Dyje, meandrující kolem rakouského Umlaufbergu a našeho Ostrohu (jsou vidět tři řečiště tekoucí různými směry).

Lukov: pozdně barokní kostel sv. Jiljí přestavěný v 19. stol. Pranýř z r. 1609 u kostela.

Horní Břečkov: pův. renesanční kostel sv. Klimenta z 2. pol. 16. stol.

Lusthaus: přírodní památka – lokalita bledule jarní. Dochovány zahradní stavby: novogotický altán Lusthaus, klasicistní altán Sibyla a obelisk.

Lesná: na vých. okraji obce obnovený větrný mlýn holandského typu, v němž je zřízena vinárna. Muzeum motocyklů. Klasicistní kostel sv. Teresie z 19. století. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Vranovská přehrada: vybudována v l. 1930–33, hráz vysoká 59,9 m a dlouhá v koruně 292 m, jezero o délce asi 30 km. Na přehradě provozována lodní doprava.

Vranov nad Dyjí: pův. zeměpanský hrad na ochranu jižní hranice zmiňován již r. 1100. Koncem 17. stol. přestavba na barokní zámek. Kostel Nanebevzetí P. Marie s karnerem je v jádru pozdně románský z pol. 13. stol., přestavěný kolem r. 1717. Z téže doby pochází i fara, upravená na přelomu 18. a 19. stol. Na skalnatém návrší nad silnicí na Znojmo kříž hraběnky Mniszkové z r. 1846 a u první serpentiny nahoře barokní kaple Nejsv. Trojice z konce 18. stol. U kostela pozdně románská rotunda - karner sv. Ondřeje, barokní morový sloup na náměstí, barokní socha Madony za kostelem na starém hřbitově, barokní socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Dyji, barokní vodní mlýn s kamenným jezem, pozdně barokní dům zámeckého zahradníka u hřiště a další historické domy městečka. V Zadních Hamrech empirová kaple sv. Heleny, pod starou školou rozsáhlé sklepní prostory. Severozápadně, severovýchodně i jižně od zámku rozsáhlé krajinné, lesoparkové a zahradní úpravy. Budovány byly od doby kolem roku 1700.