Vinařský okruh Stará hora - stepní stezky, staré vinice a charvátské vesnice

Průběh trasy:

Mikulov – Bavory – Perná – Dolní Dunajovice – Brod n. D. – Novosedly – Nový Přerov – Dobré Pole – Březí – Mikulov

Charakteristika:

Cyklistický okruh „Stará hora“ obkružuje Dunajovické vrchy na západ od bradla Pavlovských vrchů a na jih od Novomlýnských nádrží, a protíná i jižní část Pálavy severně od Mikulova. Skýtá tak návštěvu všechny typických krajinných prvků této části jižní Moravy. Okruh vyznačený vlastním logem vede rovinnou nebo mírně kopcovitou viniční krajinou na pravém břehu Dyje po místních komunikacích, silnicích III. tř. a bývalých signálkách, v okolí Bavor také po polních cestách, často v souběhu s jinou cykloturistickou trasou nebo vinařskou stezkou.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Rodina s dětmi
Délka trasy: 37 km
Vhodný typ kola: Krosové
Turistická oblast: Lednicko-Valtický areál

Popis:

Dunajovické kopce - oblast, nad jejíž polohou se zamyslí i leckterý znalec moravských krajů. Přesto, že leží v těsném sousedství turisty přeplněné pálavského bradla, může se nazývat nejzapomenutějším koutem jižní Moravy. Ještě za války se všude kolem rozkládaly vinohrady, sady a polnosti. Strmé terasy starých vinic jsou ostatně dobře patrné dodnes, i když některé trati, např. terasy nejvyššího vrchu Slunečná, nestačily být ani osázeny. Po válce totiž především odsun Němců smetl zcela původní obyvatelstvo, a po následné kolektivizaci zemědělství zůstalo toto území z větší části ležet ladem. A život se v tomto koutu zastavil: staré kříže a kapličky, opuštěné vinohrady a neobdělávaná pole vytvářejí zvláštní dojem země bez lidí. Na neobdělávané plochy se však vrátila příroda a vytvořila v zemi bez lidí model různých sukcesních společenstev rostlin. Typickými jsou zde drnové stepi s několika druhy kavylů a řadou dalších stepních druhů rostlin, přičemž mnohé z nich náležejí u nás k velmi vzácným. Proto se i jádru území dostalo ochrany jako národní přírodní rezervace. A okruh našeho výletu obkružuje smyčkou celé toto malé pohoří, i když přitom míří především do proslulých vinařských lokalit rozložených na svazích a úpatích Dunajovických vrchů.   

 

Pro start výletu se proto nejlépe hodí Mikulov, nejen vinařské centrum, ale především město neobvyklé koncentrace jedinečných – především renesančních a barokních – památek. Toto moravské zemské středisko židovské komunity, stejně jako rodové sídlo mocných Dietrichštejnů nese na své tváři mnohé stopy svých někdejších správců: hrdě se vypínající zámecká věž zve k návštěvě zámeckých expozic nebo obřího vinného sklepa, náměstí a ulice barokního centra vypráví honosnými měšťanskými domy o bohatství a luxusu kraje, stejně jako zákoutí kostelů a synagógy o duchovní hloubce jeho obyvatel. A nad městskou siluetou na bílých skalách trčí zbytek věže strážního Kozího hrádku jako památka mnohých útrap města ležícího na hlavní trase mezi moravskou a rakouskou metropolí. Mikulovskými zákoutími je možno bloudit celý den a přesto je nespatřit všechny. Pokud však hledáme více přírody a rozhledů viničních tratí, zamíříme raději nejkratší cestou městem vzhůru do kopců Pavlovských a Dunajovických.

 

Údolní cestou mezi Svatým kopečkem na straně jižní lesnatým Turoldem na straně severní opustíme město do Pavlovských vrchů a symbolicky překročíme hlavní hřeben Pálavy u Kočičí skály. Před námi se rozkládá pod překrásnou přírodní scenérií západních svahů Pavlovských kopců půvabná vinařská obec Bavory. Obyvatelé Bavor odnepaměti pěstovali ve vinohradech pod Pálavou vinnou révu. Vyrobená, především bílá vína, pak prodávali hostinským v sousedství a obchodníkům. Zemědělský a vinařský ráz si obec uchovává dodnes. Na obecní pečeti Bavor je vyobrazena věž kostela mezi 2 révovými ratolestmi. Do dnešní tuto tradici proslavuje vinařství Tanzberg, ke kterému náleží jak mnohé z okolních viničních tratí, tak významné vinné sklepy při okraji obce.

 

Také sousední obcí Perná v blízkosti dnešní státní silnice Brno – Mikulov – Vídeň vedla už v minulosti důležitá obchodní cesta. Starobylá osada na panství mikulovském je vzpomínána již ve 13 století. První doložené písemné prameny se datují k roku 1322 a ves je nazývána Pairdorf. Ovšem ojedinělé archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již z doby kamenné, jiné v severní části obce - sídliště z mladší doby bronzové, nálezy kultury volutové a výskyt četných popelnicových polí.

 

Dolní Dunajovice, největší vinařská obec v ČR, spravuje plochu vinic přes 56 ha. Starobylou obec zdobí barokní kostel sv. Jiljí s gotickým jádrem, i když za svůj vzhled vděčí úpravám poloviny 19. stol, a barokní fara i pranýř ze století 18. Venkovská stavení s barokními štíty tvořící hlavní náves obce nesou dodnes stopy života a hospodářství původních německých obyvatel příhraničí. V obci se např. narodil i první rakouský prezident dr. Karel Renner. 

 

Zde nad Dunajovicemi se zdvíhají rozsáhlé Dunajovické kopce. Cenné území chráněné jako unikátní národní přírodní rezervace se nachází na západním svahu Zadního dunajovického hřbetu od Malé Slunečné až po nejvyšší bod pahorkatiny Velkou Slunečnou (283 m n.m.). Nejvyšší vrchol má v sobě kouzlo i znamení nedokončené práce: Velká Slunečná byla zterasována, nebyla však nikdy vinicemi osázena, a tak se změnila do dnešních dnů ve step. Dnes vládne na terasách kolonie divokých králíků a nad jejich hlavami jen sviští vítr.

 

Polní a stepní úsek od Dunajovic končí ve vinicích západních svahů, jimiž se Dunajovické kopce kloní do dyjské nivy zatopené horním cípem Novomlýnských nádrží. Brod nad Dyjí svědčí svým názvem o starodávném významu místa na stezkách, kde bylo možné překonat nížinný tok Dyje. Ve vesnici nás jak jinak přivítá vinařská kolonie. Strmější svahy pahorkatiny, na jejichž úpatí dospějeme na dohled Novosedel, jsou onou proslulou Starou horou, za jejímž poznáním jsme se na tento výlet vydali. Místo návštěvy vesnice, která se sice chlubí jednou z mála původních románských staveb na Břeclavsku, kostelem sv. Oldřicha, tak zamíříme k viniční trati, jejíž historii i současnost mapuje naučná vinařská stezka Stará Hora. Vede vinicemi až na vrcholek kopce s výjimečným rozhledem do krajiny pod Pálavou. 3,5 km okruhu osazeného 11 panely informuje o odrůdové skladbě zdejších vinic, podrobnosti o vinařství, vinohradnictví, vinařském zákoně i zásadách správné degustace vína. Návštěvu naučné stezky můžeme zakončit prohlídkou vinařství Marcinčák, kde je k vidění výroba vína a celoroční ochutnávka vín z tohoto vinařství. Pro organizované skupiny lze dohodnout i posezení v degustačním sklepě s občerstvením nebo celý moravský vinařský večer, třeba i s cimbálovou muzikou a řízenou degustací vín. Podobě proslulým je Vinařský dvůr Kovács se sklepem na Mikulovské ulici.

 

Nejjižnější část Dunajovických kopců patří další unikátní kulturní kolonii, jíž bylo zdejší po několik staletí až do poválečného období trvající osídlení chorvatskými obyvateli, kteří se uprchli v 16. století z jihu před Turky. Po moravsku tehdy zvaní Charváti osídlili jižní Břeclavsko a Mikulovsko, a Nový Přerov a Dobré Pole na naší cestě byly jejich vesnicemi. I když byli odtud vysídleni v letech 1947 – 1951 do vnitrozemí, krajina a architektura nese stopy jejich práce dodnes. Dlouholetá blízkost Železné opony totiž území zakonzervovala, že se od těch dob nemělo šanci nijak rozvinout. To pociťuje teprve nyní, kdy se i díky rušné cykloturistice dostaly obě vsi na trasy hlavních domácích i evropských cyklistických tepen jakými jsou třeba Greenways Praha-Wien nebo budoucí EuroVelo 9.  Tak se zapomenutého koutu Nového Přerova stala navíc křižovatkou tras Greenways s upravenou vesnicí a útulným cyklokempem v bývalém Jáňově dvoře.

 

Malebné návrší Přerovského vrchu (237 m n. m.) znají nejen botanici jako kavylovou step, ale především vinaři. Vždyť je, jako mnoho jiných zákoutí nad Novým Přerovem osázeno vinohrady, mezi kterými jsou roztroušeny sklepy. Ty zde dávní  charvátští osadníci vybudovali s vkusem a sedláckou neokázalostí. U nádraží v Březí se pak vyplatí odbočit do obce. Sklepní kolonie U rybníka je ukázkou sklepní moderny z 20 let minulého století, v sousední Sklepní ulici má sídlo několik vinařů nabízejících ochutnávky vína i poučení o vinařských technologiích.

 

Závěr našeho putování koutem Mikulovska zakončíme dojezdem po bývalé pohraniční strážní stezce – signálce – zpět do metropole regionu. K nádraží nebo na závěr do nějakého příjemného vinného zákoutí.

 

Doporučujeme navštívit:

Mikulov: staré město; zámek s muzeální expozicí a zámeckým sklepem; Dietrichštejnská hrobka; židovská čtvrťsynagóga a hřbitov; Kozí hrádek; jeskyně na Turoldu ; Svatý kopeček

Bavory: vinařství Tanzberg

Novosedly: vinařská naučná stezka Stará hora; vinařství Marcinčák; Vinařský dvůr Kovács

Nový Přerov: ekofarma Jáňův dvůr s cyklokempem

Březí: vinařské kolonie U rybníka a Sklepní ulice