Vinařská stezka Podluží - Hodonínský okruh

Průběh trasy:

Moravská Nová Ves – Mikulčice – Lužice - Hodonín – Rohatec - Vacenovice – Ratíškoice - Dubňany – Dolní Bojanovice – Starý Poddvorov – Prušánky – Moravská Nová Ves

Charakteristika:

Síť cyklotras pod společným názvem Vinařské stezky Podluží vedou rovinatou částí centrálního Podluží, přes kopečky na okraji Kyjovské pahorkatiny v okolí Starého Poddvorova k severním vinařským oblastem Slovácka, kde vinice střídají rozlehlé lesní partie. Pestrá trasa střídá silnici s malebnými úseky mezi vinicemi, chladivou cestu na břehu rybníka i vítaný stín či závětří lesní doubravy. Poznáte i živé vinařské společenství a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. Severní část Vinařských stezek Podluží - Hodonínský okruh - je okruhem s jednou odbočnou větví. Trasa vede rovinami nebo pahorkatinami přes vinařské obce a města po komunikacích různých typů. Patrně nejhezčí úseky trasy vedou poblíž Hodonínských a Mutěnických rybníků. V Prušánkách je možno v popisovaném směru jet dál po této trase do Velkých Bílovic nebo zakončit okruh v Moravské Nové Vsi.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: turista
Délka trasy: 77 km
Značení trasy: Značení dopravní se symbolem (logem)
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 264 m n.m. / 161 m n.m.
Celkové převýšení: 1420 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 590 m

Zajímavosti na trase:

Moravská Nová Ves: jihovýchodně od obce se nacházejí jezera po těžbě štěrkopísku.

Mikulčice: r. 1979 otevřen důl Mír, který dodnes jako jediný pracuje v jihomoravské lignitové pánvi. Zásobuje lignitem hodonínskou tepelnou elektrárnu. Původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 14. stol. zbarokizován v 18. stol.

Valy: národní kulturní památka. Jeden z nejvýznamnějších sídlištních celků Velkomoravské říše s doloženým slovanským osídlením již od 6. stol. Hlavní nálezy pocházejí z 9. stol. Nalezen knížecí palác, 12 církevních staveb (mj. trojlodní bazilika, kostely) dvorce velmožů, sídliště prostého lidu, vysoké hliněné hradby. Odkryto několik set hrobů vesměs příslušníků vládnoucí vrstvy i hroby velmožů. V nich bohaté nálezy nejrůznějších předmětů včetně stříbrných a zlatých jemně umělecky zpracovaných. Poč. 10. stol. zaznamenán úpadek, protože tehdy zde bylo usídleno již jen vesnické obyvatelstvo. Celý sídelní areál zaujímá plochu kolem 200 ha. Prostor baziliky obestavěn a zastřešen, obsah zakonzervován a využíván k názornému výkladu.

Přírodní park Mikulčický luh: zahrnuje lužné lesy a louky v okolí Slovanského hradiště Valy. Zároveň jde o jedno z našich největších hnízdišť čápů bílých, volavek popelavých, ledňáčka říčního i moudivláčka obecného. V místě se výskytuje vydra říční a stále větší stopy po působení donedávna zde neznámého bobra evropského.

Lužice: středisko těžby ropy v jihomoravské oblasti. U býv. cihelny jodový pramen, z nějž se vede voda potrubím do hodonínských jodových lázní. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1847.

Hodonín: původně renesanční zámeček z r. 1556 barokně přestavěn v pol. 18. stol.; v něm sbírky Masarykova vlastivědného muzea. Kostel sv. Vavřince vznikl přestavbou staršího, připomínaného již ve 13. stol. Fara uváděna již k r. 1240. Stará radnice na Masarykově náměstí z poč. 17. stol. Býv. židovský hřbitov při silnici na Břeclav (proti cukrovaru) s náhrobními kameny z 16. - 20. stol. přeměněn v park. Dům umělců, dnes Galerie výtvarného umění, je dílem arch. Ant. Blažka. Nejslavnějším hodonínským rodákem je první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. V areálu nemocnice jodové lázně. V bývalém dvoře Kuncova domu vaří od roku 1994 Minipivovar Kunc. V ulice Kasárenská Muzeum naftového dobývání a geologie.

Rohatec: v okolí ropné vrty a nečinné doly na lignit. Blízko křižovatky železniční trati Rohatec – Sudoměřice s Morávkou stojí násypné zařízení, jímž se nakládal lignit na lodě, plující odsud Baťovým kanálem do Otrokovic. 

Baťův kanál: plavební kanál vedoucí souběžně s řekou Moravou vybudovaný zlínským podnikatelem T. Baťou v úseku Rohatec - Otrokovice, sloužící dříve zejména k přepravě jihomoravského lignitu pro baťovské elektrárny v Otrokovicích, později zanedbaný. Je dlouhý 50 km, z toho 26 km vede korytem řeky Moravy a zbytek umělým průplavem, určeným též k zavlažování. Do provozu uveden r. 1938. Doprava uskutečňována ocelovými čluny o délce 36 m a hloubce ponoru 1,2 m taženými zprvu koňmi, později traktorem. Proto byla také podél celého umělého kanálu vybudována hráz, po níž se zvířata nebo stroje pohybovaly. R. 1945 kanál zničen ustupující německou armádou, po válce sice r. 1947 provoz nakrátko obnoven, ale pak jako neekonomický zastaven. Po r. 1989 postupně zprovozňován pro výletní a sportovní (motorové) lodě. Plout se musí mj. přes plavební komory (je jich 13), průjezd lodí přes komory zdarma. Na některých výletních lodích přeprava kol povolena. Na březích půjčovny lodí a možnost objednat si program s jízdou na vlastní nebo pronajaté lodi.

Ratíškovice: v 1. pol. 20. stol. otevřen lignitový důl Tomáš (dnes uzavřen), cihelna a v okolí vrtána ropa. Obec známa i malovanou slováckou keramikou z dílny rodiny Němců. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z l. 1855-57. Kaple sv. Josefa z r. 1850. Vinné sklepy tvoří osadu Slavín sz. od obce.

Dubňany: pův. zemědělská obec se v 2. pol. 19. stol. změnila na hornickou otevřením šesti lignitových dolů v okolí (v současné době již nepracují). Viniční trati mezi Dubňany a Mutěnicemi. Rozsáhlý areál vinných sklepů. Novogotický kostel sv. Josefa z r. 1885. Empírová fara z r. 1859.

Mutěnické rybníky: pás 11 rybníků kolem řeky Kyjovky, která je napájí. Navazují na Hodonínské rybníky, od nichž je odděluje železniční trat’ a silnice Hodonín-Mutěnice. Jsou využívány k chovu ryb, jsou současně sídlištěm velkého množství vodního a bahenního ptac­tva. Za železniční tratí Mutěnice-Dubňany na ně navazuje největší z obou skupin rybníků, Jarohněvický, o rozloze ko­lem 75 ha.

Hodonínské rybníky: téměř souvislá vodní plocha přes 150 ha od silnice Hodonín-Lužice až po silnici a železniční trat’ Hodonín-Mutěnice, kde navazuje na Mutěnické rybníky. Umělými hrázemi i řekou Kyjovkou jsou rozděleny do celkem osmi vodních ploch. Využívány k chovu ryb, na některých jsou chovány i kachny a husy. Žijí tu mj. kormoráni, občas sem zalétá orlovec říční, v zimě někdy i orel mořský, v rákosí, na březích i na ostrůvcích hnízdí vodní, brodiví a bahenní ptáci.

Dolní Bojanovice: r. 1945 při osvobozovacích bojích umístěn v obci týden štáb maršála Malinovského. Usedlost čp. 217 je zbytek lidové architektury. Barokní farní kostel sv. Václava z r. 1734.

Starý Poddvorov: od 40. let 20. stol. se v okolí těží ropa. Nový kostel sv. Martina z r. 1993, uprostřed obce stará zvonice. Záp. od obce větrný mlýn holandského typu z 19. stol.

Prušánky: pěstování vín, především lehkých bílých odrůd, má v obci velkou tradici. Dokladem toho jsou i známé vinné sklepy Nechory, kde některé z "búd" jsou ještě pokryty došky. Kostel sv. Isidora z l. 1712-14 přestavěn v l. 1751-58.

Moravský Žižkov: r. 1773 zde vznikla obec, jejíž název pochází od jména lichtenštejnského panského úředníka Žižky, kte­rý rozhodoval o přidělování půdy osadníkům. Název byl poprvé použit r. 1793, přídomek "Moravský" dostala obec později. Od dob první republiky se v okolí obce těží ropa. Nový kostel sv. Panny Marie vysvěcen r. 2002.

Velké Bílovice: významná vinařská obec. Kostel Narození P. Marie z r. 1564, pozdější barokní přestavba. Býv. středověká tvrz účelově využita. Vinařské závody.