Vinařská stezka Mikulovská - Okruh

Průběh trasy:

Mikulov – Valtice – Lednice – Dolní Věstonice – Ivaň – Nový Přerov – Mikulov

Charakteristika:

Mikulovská vinařská stezka je uzavřený okruh kopírující hranice Mikulovské vinařské podoblasti. Rovinatý průběh trasy rámují vody řeky Dyje, rybníků a Novomlýnských nádrží. Jižní část uzavřeného okruhu prochází Lednicko-valtickým areálem a u kolonády na Rajstně nad Valticemi vystoupá do své největší nadmořské výšky. Odtud pokračuje atraktivním terénním úsekem v blízkosti státní hranice a až do Nového Přerova sleduje signálku, vojenskou silnici podél bývalé železné opony. Severní úsek stezky vede místy osídlenými od počátku lidské existence a okolím vodních nádrží Nové Mlýny.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: turista
Délka trasy: 83 km
Značení trasy: Značení dopravní se symbolem (logem)
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 280 m n.m. / 160 m n.m.
Celkové převýšení: 1880 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 1027 m

Zajímavosti na trase:

Mikulov: město s městskou památkovou rezervací na hlavní trase z Brna do Vídně. Nebývale velké soustředění architektonických památek. Majetek Lichtenštejnů (1249-1560) a Dietrichštejnů (1575-1945). Město bylo tolerantní k menšinám, o čemž svědčí v 16. stol. přítomnost pronásledované sekty novokřtěnců - habánů, a dále velikost židovské obce, která byla od pol. 16. stol. do pol. 19. stol. správním centrem moravských Židů a sídlem zemského rabína. Centrem Moravy se Mikulov stal za doby kardinála Františka Dietrichštejna. Stagnace poté, kdy železnice Vídeň – Brno minula město, dále po 2. svět. válce vysídlením Němců a polohou při železné oponě. Situace se změnila po r. 1989, kdy se zvýšil ruch na hraničním přechodu a byla nově zrekonstruována silnice do Brna. Dodnes se dochovaly poměrně souvislé úseky opevnění, které bylo budováno od pol. 14. stol. Zámek, původně hrad z poč. 13. stol., hlavní přestavba poč. 17. stol. za kardinála Dietrichštejna. Dnešní pozdně barokní podoba po požáru r. 1719. V zámku je muzeum. Součástí expozice je i zámecký sklep s obřím sudem. Proboštský kostel sv. Václava, uváděn již r. 1173. Městská věž poblíž kostela sv. Václava je gotická. Piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele - kostel pův. raně barokní z l. 1666-89. Pálava - v minulosti městské lázně, připomínané již r. 1362. Dům spisovatelů s barokní fasádou. Synagoga - založena patrně kolem r. 1450. Náměstí: sloup Nejsv. Trojice z r. 1724. Kašna z r. 1680. Radnice, pův. pivovar, na radnici přebudován kolem r. 1660. Dům čp. 3, renes. budova se síťovou klenbou v průjezdu. Dům čp. 27 U rytířů, renesanční, mimořádně hodnotná stavba ze 60. let 16. stol. Dům čp. 32 ­nejvýznamnější světská barokní stavba, Dietrichštejnská hrobka, pozdně klasicistní objekt dolní části náměstí. Věž na Kozím vrchu z 15. stol. sloužila jako dělostřelecká věž a prachárna. Židovský hřbitov s 2500 náhrobky pochází z pol. 15. stol. Svatý kopeček, dominanta města v italském stylu na vrcholu vápencového kopce. Dnešní raně barokní podoba je ze 70. let 17. stol.

CHKO Pálava: zahrnuje hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. Ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře.V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.

Nový rybník: přírodní rezervace, významná hnízdiště vodních ptáků.

Sedlec: kostel sv. Víta pův. gotický. Velká barokní sýpka z konce 17. stol.

Nesyt: největší rybník na Moravě (302 ha), u Sedlece slanisko.

Lednicko-valtický areál: je krajinný celek o rozloze 283,09 km2 V roce 1996 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby jakéhosi přírodního parku. Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. V této krajině, kolem hlavních zámků v Lednici a ve Valticích jsou roztroušeny drobné stavby, tzv. salety.

Biosférická rezervace Dolní Morava: území o celkové rozloze přesahující 300 km2 zahrnuje jedinečné spojení ekosystémů vápencového bradla Pálavy, unikátního středoevropského nížinného luhu na dolních tocích řek Kyjovky, Dyje a Moravy a kulturní komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. Existuje od roku 2003 a náleží do soustavy chráněných území UNESCO.

Kolonáda na Reistně: objekt postavený v l. 1814-23, zdoben sochami a reliéfy. Ze silnice k němu nutno odbočit stoupající polní cestou (pěší červená značka). Výborný rozhled na Lednicko-valtický areál, ochoz přístupný. K jízdě Kolonáda – Valtice lze použít i úsek býv. signálky s mimořádně prudkým sklonem (po trase Mikulovské vinařské).

Valtice: v l. 1391-1945 v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří město i okolí dlouhodobě plánovitě přetvářeli v jedinečnou krajinu evropského významu. K českému území Valtice připojeny až 31. 7. 1920. Památková zóna. Zámek, původně gotický hrad, přestavěn renesančně, v l. 1643-1730 barokně. Bohatě vybavené interiéry. Zámecký park založen r. 1727. Na náměstí kostel Nanebevzetí P. Marie, velmi hodnotný, raně barokní, z l. 1631-71. Novorenesanční radnice z l. 1887-89. Mariánský morový sloup pochází z r. 1680 a historizující kašna z r. 1896. Klášter: klášterní kostel sv. Augustina z r. 1670. Františkánský klášter z l. 1662-68. V některých částech města zachovány zbytky opevnění z 15. až 16. stol. Neptunova kašna (Sklepní ulice), pochází z konce 18. stol. Vinné sklepy - Zámecký a Křížový. Expozice Národního zemědělského muzea v objektu na náměstí. Ve Valticích jsou vychováváni špičkoví odborníci v oboru stolování a podávání vín – sommeliéři.

Hlohovec: do r. 1919 na rakouském území. Založena podobně jako řada okolních vesnic r. 1583 Chorvaty, kteří uprchli ze své vlasti před Turky. Až do poč. 20. stol. se jazyková menšina udržela, pak splynula s okolím. Kostel sv. Bartoloměje z r. 1832 pozdně klasicistní.

Lednické rybníky: národní přírodní rezervace, velmi hodnotné území. Významn hnízdní lokalita vodního ptactva, křižovatka a odpočinková zastávka ptačích tahů. Součástí rezervace jsou i rybníky v lednickém zámeckém parku, kde na ostrovech hnízdí mj. volavka popelavá a kvakoš noční. Koupání v Mlýnském rybníce (u autokempu Apollo).

Rybnický zámeček: jednoduchá empírová stavba z l. 1816-17. Stanice AV ČR.

U Tří Grácií: sousoší 3 bohyň - Athény, Afrodité a Artemis - vytesané z jednoho balvanu od Leopolda Fischera, které původně stávalo v lednickém zámeckém parku, bylo v roce 1825 přemístěno na vyvýšeninu nad Prostředním rybníkem a obestavěno kolonádou podle projektu Johanna Karla Engela. Tvoří polokruh, spočívající na 12 jónských sloupech, jímž odpovídá rovněž tolik výklenků ve stěně. Ve výklencích jsou umístěny alegorické sochy klasického umění a věd. Chrám z roku 1818 vytvořil pohledovou protiváhu Rybničnímu zámečku na protějším břehu rybníka.

Lednice: v majetku Lichtenštejnů od 13. stol. téměř nepřetržitě do r. 1945. Na místě pův. gotické tvrze postaven v l. 1544-85 renesanční zámek. Dnešní podoba je novogotická z l. 1846-58. Zpřístupněno vých. křídlo s dobovou instalací, 2 prohlídkové okruhy.
Palmový skleník (na vých. straně zámku) vybudován v l. 1843-45. Ve své době byl mimořádným technickým dílem, zaujme impozantními rozměry (92 x 13 x 7,5 m).

Lednický park: asi 210 ha, poprvé uváděn v pol. 16. stol. poslední úpravy jsou 19. stol. v duchu romantismu. Horní část upravena ve francouzském stylu. V dolní přírodně krajinářské části parku je část řeky Dyje svedena do systému kanálů a rybníků, na nichž jsou navršeny ostrovy, a ty navzájem spojeny mosty. Průhledy mezi jednotlivými romantickými stavbami v parku (minaret, ruina římského akvaduktu aj.). Při posledních úpravách parku v l. 1884-87 jižně od zámku byla zrušena část obce, vybudováno nové novogotické náměstí a park značně rozšířen až k budově nádraží. V parku přes 110 druhů jehličnanů a více než 460 listnáčů. Směrem k Břeclavi park volně přechází v krajinu lužního lesa. Na rameni řeky Dyje jsou organizovány plavby loděmi. V parku jízda na kole zakázána.

Pastvisko u Lednice: národní přírodní památka, rozsáhlý mokřad s rákosem a křovitými vrbami. Významná ornitologická lokalita.

Křivé jezero: národní přírodní rezervace, poslední zbytek lužního lesa pod Pálavou. Významná botanická lokalita (např. bledule letní), domov mnoha druhů ptáků (husa velká, čáp bílý, čáp černý, zimuje zde orel mořský).

Bulhary: vinařská obec. Pův. pozdně gotický kostel sv. Jiljí z r. 1582, barokně upraven r. 1769.

Nové Mlýny: v blízkosti je hráz Dolní Novomlýnské nádrže s elektrárnou, v místě bývalého přívozu památník na smutnou událost z r. 1936, kdy zde utonulo na školním výletě při přejíždění rozvodněné řeky 31 dětí z Rakvic. Na březích nádrže možnosti koupání a rybaření. Severní břeh nádrže sice omezeně na kole sjízdný je, ale k jízdě jej příliš nedoporučujeme (rozbité panely, bezlesá krajina, monotónní betonová či kamenná úprava břehu).

Milovice: kostel sv. Osvalda v jádru pozdně gotický až raně renesanční. Poblíž obce přírodní rezervace Milovická stráň, teplomilná doubrava se stepní květenou. J. od obce rozsáhlé území Milovického lesa se dvěma oborami s chovem trofejní zvěře a s omezeným vstupem.

Pavlov: rezervace staveb lidové architektury, které se nacházejí zejména na návsi a v České ulici. Renesanční a barokní vinařské domy s jádry obvykle ze 16. – 17. stol. Raně barokní kostel sv. Barbory z r. 1658. Barokní hřbitov. Sev. od obce zkoumáno v 50. a 60. letech 20. stol. sídliště lovců mamutů.

Děvín: národní přírodní rezervace. Je největší a nejvýznamnější rezervací CHKO Pálava. Vstup pouze po značených cestách a naučné stezce, od úpatí ze všech stran strmé výstupy, vjezd kol na hřeben zakázán. Děvín s plochým vrcholem je nejmohutnější a nejvyšší z bradel Pavlovských vrchů. Pod jeho sev. svahy vystupují stěny bílých vápencových útesů. Vyskytuje se tu nejtypičtější pálavská flóra v čele s pestrobarevnými koberci kosatce nízkého. Na sev. a záp. skalnatých útesech vzácná horská vegetace s písečnicí velkokvětou (jediná lokalita v ČR), lomikamenem vždyživým a pěchavou vápnomilnou. Výskyt vzácných druhů živočichů, např. kudlanky nábožné, ještěrky zelené, hnízdiště rorýsů.

Dívčí hrady (Děvičky): dominanta masívu Děvína. Pův. pomezní zeměpanský hrad ze 14. stol., poslední přestavba v 2. pol. 16. stol. Za třicetileté války pobořen Švédy, poté sloužil jako strážní pevnůstka, opuštěn v 19. stol. Daleký fascinující výhled. Vjezd na kole zakázán.

Dolní Věstonice: v blízkosti obce odkryto světoznámé sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. Při silnici do Pavlova pět sídlišt' lovců mamutů zkoumaných nejprve prof. K. Absolonem, později doc. B. Klímou a dalšími (pozůstatky několika přístřešků se zahloubeným dnem, krytých kožemi, kostra asi čtyřicetileté ženy ve skrčené poloze, nálezy kamenných nástrojů a ozdob, soška Věstonické Venuše nalezené zde r. 1925). Ve stěně býv. cihelny na vých. okraji obce odkryt profil nazvaný "Kalendář věků" s význačnými geologickými, archeologickými a paleontologickými nálezy. V barokní budově býv. radnice z 1. čtvrtiny 18. stol. archeologická expozice. Gotický kostel sv. Michala z doby kolem r. 1400. Řada cenných renesančních a barokních domů (čp. 4, 5, 92 aj.) a malebných vinných sklípků.

Věstonická nádrž: přírodní rezervace, též Střední Novomlýnská nádrž, umělé vodní dílo, hráze ze všech stran, několik umělých i přirozených ostrovů a poloostrovů. Na jednom z ostrovů stojí Mušovský kostel, významná, v jádru románská stavba ze 13. stol. Významné hnízdiště vodního ptactva, významná ptačí tahová zastávka.

Strachotín: kostel sv. Oldřicha v jádru renesanční z doby kolem r. 1575, věž z r. 1727, přestavba r. 1872.

Plačkův les a říčka Šatava: přírodní rezervace chránící lužní les při soutoku Svratky a Jihlavy, zimoviště orla mořského.

Ivaň: klasicistní kostel sv. Bartoloměje z r. 1791 a pozdně barokní fara z 2. pol. 18. stol.

Pasohlávky: raně barokní kostel sv. Anny ze 17. stol. V obci termální bazén. Koupání a rekreace u Horní novomlýnské nádrže v prostoru Velké a Malé Laguny, počet obyvatel obce se v době rekreační špičky výrazně zvyšuje. Rybolov, vodní sporty, kempy a penziony. Na vodní ploše nádrže provozována od května do října lodní doprava. Cyklistický okruh okolo autokempu Merkur vede po březích nádrží Nové Mlýny.

Vodní dílo Nové Mlýny: tři přehradní nádrže na Dyji (v součtu 32 km2), voda pro závlahy, energetické využití (Dolní nádrž), možnost regulovat vodní stavy (pozitivní vliv na odtok při povodních r. 1997) a široké možnosti rekreace a rybaření. Stavbou zničen ekosystém lužních lesů na soutoku Jihlavy, Svratky a Dyje, které zůstaly zachovány jev okrajových rezervacích. Střední nádrž je rovněž přírodní rezervací „Věstonická nádrž“ chráněná jako hnízdiště vodního ptactva. Uprostřed ní stojí zachován na ostrůvku kostel sv. Linharta z původní zatopené obce Mušov.

Hradisko: návrší sev. od Horní Novomlýnské nádrže. Pozůstatky římské vojenské stanice z l. 166 až 181 na severní hranici římského impéria na styku s germánskými kmeny. Unikátní nálezy velitelské budovy, lázní s přívodem vody, cihel s římskými nápisy, mincí, keramiky, spon a brnění. Ojedinělá lokalita na našem území.

Brod n. Dyjí: kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1770 z období přechodu baroka do klasicismu. Výrazný dvojdům čp. 83 klasicistní.

Drnholec: renesanční zámek z r. 1583, v 18. stol upraven barokně až klasicistně. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750-57, pozdně renesanční fara, býv. renesanční radnice s letopočtem 1591, měšťanské empírové domy a barokní sousoší P. Marie z r. 1718. V Drnholci a okolí je velmi nízký roční srážkový úhrn, výrazně se zde projevuje nízká nadmořská výška a srážkový stín Českomoravské vrchoviny.

Novosedly: raně gotický kostel sv. Oldřicha ze 13. stol. Na návsi mariánský sloup z 18. stol.

Slanisko Novosedly: přírodní rezervace, lokalita vzácných druhů slanomilných rostlin a slanomilného hmyzu.

Nový Přerov: původní kaple přestavěna r. 1690 na barokní kostel. V obci ekofarma Jáňův dvůr.

Přerovský vrch: kavylová step.

Dobré Pole: obec pův. obydlená Chorvaty (moravští Charváti). Kostel sv. Cecílie s jádrem z období přechodu gotiky a renesance.

Slanisko Dobré Pole: přírodní rezervace, zbytek slaniska.

Březí: obec mj. v 18. a 19. stol. obydlená chorvatskou menšinou. Kostel sv. Jana Křtitele z l. 1691-96.