Strážnickými vinohrady – na oskoruše pod travičenskou rozhlednou

Průběh trasy:

Strážnice – Petrov – Sudoměřice – Mlýnky – Žerotín – Radějov – Lučina – Pod Travičnou – Tvarožná Lhota – Strážnice

Charakteristika:

Oskeruše, či oskoruše – místní druh jeřabin, možná už ne tak typický jako dříve, rozhodně však domácí v koutu Slovácka, kde lesnaté svahy Bílých Karpat ztrácejí svou výšku a noří se do roviny nivy řeky Moravy, nebo právě naopak se z těchto rovin zvedají, aby jako první zahájily dlouhé řetězce hor karpatského oblouku. Záleží, ze které strany do tohoto regionu vstoupíte. Strážnicko, ač se svým centrem rozložené přímo na březích Moravy, tvoří předěl mezi severem a jihem Slovácka i mezi jeho jihomoravskými rovinami a kopci na západě, a karpatským Horňáckem a Dolňáckem na východě. Cyklookruh Strážnickými vinohrady tak vede nejen kolem vinných sklípků, ale i dubovými lesy Karpat a na krátké vzdálenosti zde můžete vzhlížet vzhůru do kopců, stejně jako hledět z jejich výšin zpět do roviny. A pokud jste Strážnicko do teď neznali, dost možná si ho po tomto výletě zcela zamilujete.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 30 km
Vhodný typ kola: Krosové
Turistická oblast: Slovácko

Popis:

Jihozápadní konec hřebene pohoří Bílých Karpat nořící se do nivy řeky Moravy vytváří malebnou skladbu zalesněných horských údolí hned v sousedství viničních strání a ovocných sadů. Kraj kolem hlavního toku řeky Moravy pak z těchto pokladů hor žije a vesnice a městečka jedno vedle druhého jsou proslulými vinařskými producenty. Tak i cestu strážnickými vinohrady začneme nejprve cestou okolo vinných sklípků Pomoraví, abychom se posléze horskými údolími vyšplhali až k nejvyšším rozhledům Karpat. Region Strážnicka obohatily v nedávné době nově vyznačené cyklistické stezky, jejichž značení nás na okruhu povede.

 

Město Strážnice jako výchozí bod výletu na vedlejší trati z Rohatce do Veselí n. Moravou se srdcem svérázné etnografické oblasti ryzího slováckého Dolňácka a její kroje hrdě soupeří o uznání nejatraktivnějších s podobně proslulými vlčnovskými či kyjovskými. Však málokterý milovník lidové kultury by neznal proslulé Strážnické slavnosti, největší přehlídku krajů, písní a tanců na Slovácku, modernější folkové kultuře je zase Strážnice spjata s pravidelným hudebním festivalem Slunce, když budeme jmenovat některé z typických tváří města. Tak se v historické Strážnici – strážním hradu proti uherské hranici – stále prolíná minulost s živou přítomností, a vysoká umělecká kultura s lidovou tvořivostí. Lidovou kulturu zde reprezentuje skanzen lidových staveb jihovýchodní Moravy, stejně jako stojí za zhlédnutí Mlynářské muzeum v plně funkčním starém Průžkově vodním mlýně. Silná židovská komunita tu zanechala jako památky na minulost synagógu a hřbitov. A konečně nejmodernější turistickou atrakcí je plavba po Baťově kanále, který rovněž Strážnici protíná a činí z atraktivní zastávku a přístav.

 

Město opouštíme ne sice přímo Skalickou branou, pozůstatku někdejšího strážnického opevnění, kterou dnes protíná hlavní silnice, ale příjemnou stezkou podél železniční tratě. O několik kilometrů dále můžeme touto cestou obdivovat proslulou vinařskou kolonii Plže v Petrově. Areál se nachází na mírném návrší nedaleko železniční zastávky. Některé ze sklepů pocházejí snad až z 16.století, jak o tom svědčí jejich barokní vzhled. Své jméno kolonie získala od velkého výskytu hlemýžďů v tomto místě. A co se typického modrobílého vzhledu týče, pokud uvidíte na některém ze sklepů místo modré podrovnávky červenou, pak to znamená, že hospodář má doma dceru na vdávání. To kdybyste se snad z tohoto malebného místa už ani pohnout nechtěli.

 

Od malované zájezdní hospody při silnici a malebné kapličky zamíříme do poslední pomoravské vesnice Sudoměřice. Ta je skutečně poslední, protože leží doslova na moravsko-slovenské hranici. Naštěstí ji už míjí silniční obchvat, takže se někdejší rušná celniční obec proměnila zase v klidnou oázu při okraji nejjižnějšího bělokarpatského údolí vyhloubeného Sudoměřickým potokem. Milovníci technických památek zde zamíří po toku potoka ke 3 km vzdálenému tzv. Výklopníku, násypnému zařízení na břehu Baťova kanálu, jímž se nakládal hodonínský lignit na lodě, plující odsud do Otrokovic do Baťových závodů.

 

Štíhlou bílou věž sudoměřického kostela zanecháme po té na severozápadě a zamíříme tentokrát proti proudu Sudoměřického potoka ke kolonii vinných sklepů. Proplétaje se po obou stranách státní hranice míjíme rybník rekreační Vanderáka ocitáme se v zahlubujícím se údolí Staré Hory posázené vinohrady. Jsme na hlavní cestě k v kopcích zastrčené přehradě na Sudoměřickém potoce Mlýnky, která slouží za rekreační nádrž jak Moravákům, tak Slovákům. K samotným Mlýnkům ale nedorazíme, naše značení v trati Svárové pravoúhle zabočuje vzhůru ve směru nejvýznamnějšího viničního místa Strážnicka – vrchu Žerotín (322 m).

 

Viniční vrch Žerotín je strážnickou pěstitelskou „Mekkou“ - vinařskou i oskerušovou. Poloha Strážnicka pod severními svahy Karpat představuje specifickou oblast, kde vinice obsazují často spíše severní a západní svahy, a tak je Žerotín jako odlesněná výspa v krajině ideálním návrším pro veškeré pěstitelské a sadařské aktivity. O starobylosti i současnosti místa hovoří stavby i sama příroda. To první reprezentuje stará lidově vyzdobená hotařská búda ve svazích, a také nová moderní kaple sv. Marty z r. 1949 vystavěná z vděčnosti za uzdravení. Mezi vinicemi se pyšní mohutné stromy oskoruší, kterých je tu hned několik. Největší na celé Moravě je Adamcova, nacházející se pod kopcem.  S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední Evropě. Má koruna vysokou 11 m a širokou 18 m, stáří je odhadováno na 400 let. Vrcholek Žerotína nese i jediný zachovalý fragment šipákové doubravy v Bílých Karpatech – loučky s křovinami dřínů, kaliny či klokočí a stromy dubu šípáku. Tak je zdejší příroda chráněna jako přírodní památka.

 

S širokým výhledem do strážnického Pomoraví se spustíme ze severních svahů do blízkého Radějova zaklíněného v horském údolí pod prvními zalesněnými bělokarpatskými kopci. Radějov proslul po okolí rozsáhlou oborou s chovem daňků, která se rozkládá pod pohraničním hřebenem. Žerotínem jsme opustili i vyznačenou trasu Strážnickými vinohrady a budeme dále sledovat okruh Oskorušové stezky, která nás zavede až k Muzeu oskoruší v Tvarožné Lhotě. Po naší levici se nyní tyčí náš další cíl vrch Travičná (380 m n. m.) s rozhlednou. Abychom se vyhnuli příliš strmému stoupání, obkroužíme vrch údolím až k další horské rekreační přehrádce Lučina zastrčené mezi lesnatými svahy. V sezóně příhodné koupání tu nalezneme příjemný koutek k osvěžení ve vodě i občerstvení, stejně jako celé zázemí autokempu, pro ty, kdy by se chtěli zdržet déle.

 

Silnice nás vyvede až na sedlo oddělující údolí Radějovky od Tvarožné Lhoty a zde je nejpříhodnější výjezd asfaltovou cestou k rozhledně na Travičné. Jako na mnoha dalších místech i zde se spojilo zbudování telekomunikačního stožáru s osazením vyhlídkové plošiny, a tak se 52 m vysoká konstrukce proměnila v překrásné vyhlídkové místo, první v CHKO Bílé Karpaty. Nestojí tu sama. Sousední "Salaš Travičná" je opět nejen příjmené občerstvovací místo. Malá naučná stezka o 7 zastaveních s tabulemi i úkoly na 7 biotopech (louka, les, mokřad, vodní plochy, lidská obydlí, skalky, zahrada) návštěvníka poučí o kraji, přírodě a lidech.

 

Oskorušová naučná stezka nás odtud nemůže zavést jinam než do tvaroženskolhoteckého Muzea oskoruší. Expozice o tradici pěstování jeřábu oskeruše v kraji je zároveň infocentrem o přírodě a kraji. Aby Tvarožná Lhota dostála svému jménu, zřídila v jiném domě čp. 187 Muzeum selského života a tvarohu. Když oba domy v malebné svažité dědině pohledáte, jistě mnohé poučení uhlídáte. Moderní kostel sv. Anny v červenorůžovém provedení je naší poslední zastávkou před panelovou polní cestou zpět ke Strážnici. Cykloturistické značení je poněkud nedůsledné, a tak ačkoliv má touto trasou vést úvodní úsek třetího strážnického okruhu zvaného „Úprkova stezka“ do Kněždubu, je lépe se držet pouze přímého směru a červené pěší turistické značky, která nás dovede zpět do městského centra.

 

Doporučujeme navštívit:

Strážnice: synagóga; Baťův kanál; Městské muzeum; skanzen staveb jihovýchodní Moravy; Mlynářské muzeum; zámek

Petrov: vinné sklepy – Plže

Sudoměřice: Výklopník; vinné sklepy

Travičná: rozhledna; Salaš Travičná s naučnou stezkou

Tvarožná Lhota: Muzeum selského života a tvarohu (čp. 187); Muzeum oskoruší (čp. 148); Oskorušová naučná stezka