Přes Ždánický les na Kyjovsko

Průběh trasy:

Bučovice – Kloboučky – U kříže – U Slepice – Lovčice (odb. Ždánice a zpět) – Nechvalín – Ostrovánky - Bukovany – Kyjov – Kostelec - Vlkoš – Vracov – Bzenec

Charakteristika:

Sportovně a přírodně atraktivní cyklistický přejezd Středomoravskými Karpaty z oblasti zemědělského hanáckého Politaví přes bukové hvozdy hřebene Ždánického lesa na vinařské slovácké Kyjovsko a Bzenecko. Cesta, která na krátkém úseku představí pestrou proměnlivost krajiny i folklóru východní části Jihomoravského kraje, region, kde země dává růst bohatství vinné révy, stejně jako odkrývá ropné prameny, kde karpatské bukové lesy sousedí s intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinou. Oč méně turistů zná členitý reliéf Ždánického lesa, o to více zákoutí a památek skrývá.

Parametry trasy:

Délka trasy: 52,5 km
Vhodný typ kola: Krosové
Turistická oblast: Slovácko

Popis:

Město Bučovice na severním úpatí Ždánického lesa při toku říčky Litavy skýtá výborný výchozí bod svou polohou na železniční trati Brno-Veselí a silniční tepně E55. Rušný provoz městem neubírá na jeho kráse, ke které se po letech vrátilo především renovací hlavního náměstí a svých hlavních památek – zámku v romantické poloze zrcadlící se v hladině jezírka, a kostela Nanebevzetí Panny Marie situovanému právě naproti zámku přes hlavní náměstí. Pro obě stavby typický prvek v podobě nízkých zkosených střech na věžích dává i laikovi tušit architektonickou souvislost a jednotného ducha města.


Z bučovického centra, situované mimo naši výletní trasu, počínající u vlakového nádraží, opustíme město po ulici Ždánské ve směru cyklotrasy č. 5097. Stejná trasa i stejný název ulice provede nás i obcí Kloboučky, za nimiž končí souvislá městská zástavba. Opouštíme silnici a na další dlouhé kilometry nás Ždánickými kopci a lesy povedou lesní asfaltové silnice. Po krátkém úseku lučinatým údolím potoka Kloboučka za rozcestím u hájovny U Svaté vstoupíme do hlubokých bukových lesů. Po nějaké době se obzor rozestupuje u táborové základny Jitřenka, která situována na jižním svahu údolí vytváří spolu s protilehlým rybníkem a koupalištěm krásné rekreační místo uprostřed lesů. Okolí vyzdobené čarodějnicí na koštěti, vodníkem nebo pohraniční budkou či „Pramenem síly Bučánka“ svědčí nejen o tom, že toto místo žije, ale i o velké dávce humoru, jíž byli vybaveni ti, kdo o tato místa pečují.


Lesní silnice se o něco dále zakusuje hlouběji do nitra kopců a za rozcestím U zabitého v serpentinách vystoupá až na hlavní hřeben Ždánického lesa v místě staré obchodí cesty Bohuslávka. Na velkém rozcestí lesních cest U kříže pak začíná pravá Ždánická hřebenová magistrála s novým asfaltovým povrchem, kde jediným, kdo naruší klidnou cyklistickou či in-linovou jízdu bude auto Moravských naftových dolů, které mají na ždánickém hřebeni spoustu ropných vrtů, jak na to ostatně upomíná i tabule naučné stezky.


Nedaleko nejvyššího vrcholu Ždánického lesa (438 m n. m.) s nepoetickým názvem U Slepice upomíná na někdejší stejnojmennou hájovnu a pověsti o názvu zdejšího místa jak rozcestníky, tak na stromě umístěná dřevěná skulptura tetřeví slepice. Komu se pohodlná jízda po hřebenovce zalíbila, může pokračovat další kilometry až na rozcestí U zlatého jelena, odkud se spustí další cestou k jihu do Ždánic. My však opouštíme hřebenovou trasu už nyní a po klesající silnici zdoláme převýšení z hřebene do údolí potoka Jordánku, kudy okolo stejnojmenné vodní nádrže na okraji lesů dorazíme za chvíli do Lovčic.  

   
Ačkoliv stále uprostřed kopcovité krajiny, ocitáme se na nejzazších severních koutech Slovácka a kyjovského vinařského kraje, takže charakter vsi i krajiny je hned znát. Na rozcestí pod dominantním lovčickým kostelem sv. Petra a Pavla se můžeme rozhodnout pro krátkou 3 km odbočku do městečka Ždánic, které dalo jméno celému pohoří, jímž jsme projeli. Městečko vklíněné do jižních svahů Ždánického lesa se pyšnilo hvězdárnou, která však nyní při silnici z Lovčic nevyužívaná chátrá. Na protějším městském návrší je uprostřed udržovaného parku ukrytý v zeleni zámek sloužící převážnou většinou svého prostoru sociálním službám seniorů. V jednom ze svých křídel však nabízí ke shlédnuté expozice tzv. Vrbasova muzea pojmenovaného podle jeho zakladatele, ždánického učitele. Uprostřed v městečku zaujme ještě kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kdo má dostatek času, může zanechat kolo ve městě a pěšky vyšplhat na nedaleký vrch Palánek se zbytky někdejšího ždánického hradu a zasypanou hradní studnou, která skrývá podle chřibských pověstí – jak jinak – ukrytý poklad.


Po prohlídce Ždánic se vrátíme stejnou cestou po silnici do Lovčic a pokračujeme kopcovitou krajinou ždánského podhůří ve směru na Kyjov. Ačkoliv po silnici musíme mezi následujícími vesnicemi Nechvalínem a Ostrovánky opakovaně překonávat terénní stupně a reliéf cesty je tak značně exponovaný. Posledním výrazným návrším pak je hřeben nad vesnicí Bukovany osazený zdaleka viditelným větrným mlýnem. Rekreační a restaurační „ranč“ Bukovanský mlýn dnes místo mletí slouží občerstvením a ubytovacími kapacitami v zrekonstruovaných i nových budovách laděných do modrobílého slováckého stylu. A široká vyhlídka do krajiny dojem z romantiky místa ještě umocňuje.


Sjezdem z Bukovanského kopce ukončíme brouzdání horami a podhůřím Ždánického lesa návštěvou přímo metropole slováckého regionu Kyjovska. Město Kyjov samo o sobě zas až tak malebné není a tak snad jen návštěva opraveného náměstí s bílou radniční věží, kostelem Nanebevzetí Panny Marie a nedaleký zámeček s muzeem stojí za zastávku. Skutečný slovácký svět se rozvine až za hranicemi města, které opustíme trochu oklikou po silnici směrem na Kostelec. Zdaleka viditelný dominantní románský chrám sv. Václava je snad nejstarší stojící stavbou v regionu z 11. stol . a největší stavbou takového stáří z pálených cihel u nás vůbec. Níže při silnici do vesnice pak pod kostelními schody narazíte na Kostelecký vinný sklípek a již víte, v jakém kraji jste se ocitli.


Záměrná oklika z Kyjova na Vlkoš přes Kostelec nás polními cestami a posléze asfaltovou cyklostezkou přivádí na úpatí hory Achtele do svérázné krásné „ulice“ vinných sklípků Vlkošské búdy. Zde se rozhodně stojí za to zastavit – ať už pro dobré víno, či malebnost místa.
Vesnicí Vlkošem ocitáme se definitivně mimo kopcovitou krajinu a zbývá nám projekt severním předpolím Bzenecké Doubravy – komplexu borových a teplých lesů na píscích, které spoutaly kdysi širé pláně Moravské Sahary táhnoucí se odtud až k řece Moravě. Hladký povrch cyklostezek zde spojuje vesnice a města a je radost ujíždět tudy nejprve do Vracova a po té přímo do Bzence, metropole další vinařské oblasti, se zámkem, rozlehlým zámeckým parkem s proslulou obří a prastarou Bzeneckou lípou, a romantickou zříceninou kaple nad městem na místě zvaném Starý hrad.


Komu se už po absolvovaném výletu času nedostává, může ukončit své putování na vlakových stanicích ve Vlkoši nebo ve Vracově.
     
Doporučujeme navštívit:
Bučovice: zámek - muzeum, kostel Nanebevzetí Panny Marie
Ždánice: zámek, Vrbasovo muzeum
Bukovany: replika větrného mlýna
Kyjov: zámek, muzeum
Vlkoš: Vlkošské búdy - vinné sklepy
Vracov: muzeum folklóru
Bzenec: zámecký park, zřícenina kaple tzv. Starý hrad