Pivní stezka Petra Bezruče

Průběh trasy:

Brno-Řečkovice - Brno-Mokrá Hora – Lelekovice – Vranov u Brna - Šebrov – Bukovec - Černá Hora

Charakteristika:

Tematická cyklotrasa ze začátkem u distribučního centra pivovaru Černá Hora v Brně-Řečkovicích, poblíž železniční stanice, a s ukončením přímo v Černé Hoře na náměstí před pivovarem a informačním a kulturním centrem Sladovna. Úvodní pasáž vás provede romantickým a málo známým údolím potoka Ponávka proti toku jeho proudu od Mokré Hory až do Lelekovic, se zachovalými stavbami staré železniční trati Brno – Tišnov. Výjezd z Lelekovic podél pásma Babího lomu představuje sice náročné stoupání po staré asfaltce, které je vystřídáno písčitými cestami krásných lesů okolí Vranova u Brna. Pohledem na poutní kostel dominující okolí se trase jen lehce dotkne okraje obce před tím, než se cyklista spustí ve strmém klesání po silnici zákrutami Vranovského žlebu do Šebrova. Za vesnicí nastoupá trasa náročnými lesními cestami do masívu hory Bukovce, aby se posléze ocitla na krásné asfaltované hřebenové trase vedoucí hlubokými lesy přes vrchol Jedle, až k na severní konec hřebene. Trasa je ukončena strmým sjezdem po asfaltové cestě lesy a zahrádkami s podjezdem hlavní silnice přímo do centra Černé Hory, kde nás poslední ulice dovede do cíle.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 26,8 km
Značení trasy: Značení dopravní se symbolem
Vhodný typ kola: Horské
Maximální / minimální nadmořská výška: 563 m n.m. / 240 m n.m.
Celkové převýšení: 2102 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 632 m

Zajímavosti na trase:

Brno-Řečkovice: pův. gotický kostel sv. Vavřince, zbarokizovaný v l. 1716- 18 a upravovaný v l. 1850 a 1900. Chemický závod Pliva.

Údolí Podávky: romantický úsek lesnatého údolí potoka pramenícího na svazích Babího lomu a vlévajícího se v Brně do řeky Svratky. V údolí se nachází soustava rybníků  a zachovalé náspy, mostní stavby a bývalé Jehnické nádraží jako pozůstatky po dřívějším vedení jednokolejné železniční tratě Brno – Tišnov, známé jako „Stará Tišnovka“. Údolím prochází naučná „Stezka zdraví“, která upozorňuje na zajímavá místa i historii údolí, mezi jiným na tzv. Vránův mlýn, který je dnes majetkem akademického sochaře M. Vlčka, který zde umístil řadu svých dřevěných plastik. Další plastiky od domácích i zahraničních tvůrců jsou postupně umísťovány kolem cesty dále směrem k Jehnicím.

Lelekovice: obec na úpatí výrazné siluety Babího lomu vznikla asi v 1. pol. 13. stol., připomíná se však až roku 1280. Farní kostel sv. Filipa a Jakuba z pol. 13. stol byl přestavován  koncem 15. stol. a v 2. pol. 19. stol. Dnešní věž kostela je z roku 1873. Ve 40. letech 14. stol. byl postaven v blízkosti kostela hrad, zaniklý za válek mezi markrabětem Joštem a Prokopem asi roku 1401. Koncem 20. stol. archeologickým průzkumem odkryty jeho základy.

Babí lom: výrazný rozeklaný skalnatý hřeben ( 562 m n.m.) tvořený červenými devonskými slepenci, chráněn jako přírodní rezervace. Na jižním okraji hřebene postavena v letech 1959-61 ve výšce 521 m n.m. 15 m vysoká betonová rozhledna, dodnes nejznámější rozhledový bod v okolí Brna s výhledem na Drahanskou a Českomoravskou vrchovinu, Brno, ždánické les, Chřiby a Pavlovské vrchy.

U Jelínka: odbočka pěších tras na Babí lom, rozc. s tzv. Lekovadlem.

Vranov u Brna: obec a poutní místo, vyhledávaná výletní lokalita Brňanů. V l. 1626-33 postaven klášter, který zde působil až do zrušení r. 1784. Kostel Narození P. Marie z l. 1622-24 asi podle návrhu G. P. Tencally, upravovaný v 2. pol. 17. stol. brněnským stavitelem J. K. Ernou. Součástí hlavního oltáře uctívaná pozdně gotická dřevěná socha P. Marie. Ve výklenku kněžiště pozdně gotická socha sv. Barbory z doby kolem r. 1500. V přízemí věže dřevěné pohyblivé vranovské jesličky. Nově instalovaná zvonkohra v exteriéru kostela s programem melodií poutních písní. Empírová Lichtenštejnská hrobka z l. 1819-21.

Vranovský žleb: místo tradičních motokrosových závodů

Šebrov: v sousední obci Svatá Kateřina na skalní ostrožně pozdně gotický kostel sv. Kateřiny se stupňovitým štítem a dřevěným patrem věže. V interiéru 4 m vysoký pozdně gotický sanktuář a kazatelna.

Bukovec: mohutný zalesněný horský masív se stejnojmenným nejvyšší bodem ( 562 m n.m.)  porostlým bukovým pralesem ve stáří 120 – 150 let představuje nejsevernější část Brněnské vrchoviny a tvoří předěl mezi údolím řeky Svitavy na východě a Boskovickou brázdou na západě.

Černá Hora: městys připomínán poprvé roku 1279 jako podhradí někdejšího gotického hradu, z něhož přestavbou v 16. stol. vznikl renesanční zámek. Dnešní podobu získal novorenesanční přestavbou v letech 1859-61. Dnes slouží jako domov pro seniory. Zámecký kopec pokrývá lesopark se sochami z 18. a 19. stol. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1707-10 má starší gotické jádro a věž z roku 1842. Ve středu obce se nachází nejstarší činný pivovar na Moravě připomínaný poprvé roku 1530, s dnešním informačním a kulturním centrem Sladovna.