CHKO Pálava
| GPS: | 48°49'27.811"N 16°42'34.902"E |
|---|---|
| Adresa: | Náměstí 32, Mikulov (Správa CHKO Pálava) |
| Telefon: | +420 519 510 585 |
| E-mail: | palava@nature.cz |
| Web: | http://www.palava.ochranaprirody.cz/ |
| Otevírací doba: | CHKO Pálava je volně přístupná. |
Popis:
Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše, zatímco ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina. Území CHKO Pálava je od roku 1986 biosférickou rezervací. Část území CHKO Pálava je také součástí Mokřadů Dolního Podyjí, vyhlášených v roce 1993 a chráněných Ramsarskou konvencí. Návštěvníci sem často jezdí za vinařskou turistikou, která je v této oblasti Jižní Moravy výrazně rozvinuta.
Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše, zatímco ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina. Území CHKO Pálava je od roku 1986 biosférickou rezervací. Část území CHKO Pálava je také součástí Mokřadů Dolního Podyjí, vyhlášených v roce 1993 a chráněných Ramsarskou konvencí. Návštěvníci sem často jezdí za vinařskou turistikou, která je v této oblasti Jižní Moravy výrazně rozvinuta.










