Oslavansko - Templářská cyklostezka

Průběh trasy:

Oslavany - Ketkovice - Senoradský mlýn - Senorady - Biskoupky - Templštejn - Řeznovice - Ivančice - Oslavany

Charakteristika:

Putování kolem zřícenin hradů na řekách Oslavě a Jihlavě za pivem Templář představuje tematická cyklotrasa Templářská. Obkružuje bližší západní okolí Oslavan a podobně jako Pivovarská cyklotrasa, vede převážně po polních a lesních cestách nebo silnicích III. tř. Překonává kouzelné údolí řeky Oslavy pod hradem Levnovem u Senoradského mlýna a provází v délce mnoha kilometrů hlubokým údolím řeky Jihlavy od zřícenin hradu Templštejna až do míst, kde se krajina opět rozšiřuje ze skal a svahů do polních rovin. Prudký sjezd do jihlavského údolí s krásnými výhledy do tábora pod Templštýnem je bohužel korunován nesjízdným svahem a je zde nutno zvýšit pozornost na nejvyšší míru.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 37,1 km
Značení trasy: Pásové značení (modré)
Vhodný typ kola: Horské
Maximální / minimální nadmořská výška: 447 m n.m. / 205 m n.m.
Celkové převýšení: 1999 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 934 m

Zajímavosti na trase:

Oslavany: město na řece Oslavě, v roce 1225 zde byl založen první ženský cisterciácký klášter na Moravě "Vallis s. Mariae" (Údolí Mariino). V poslední třetině 16. stol. byl přestavěn po požáru na renesanční zámek, raně gotický kostel P. Marie z 1. pol. 13. stol. přestavěn r. 1583 na zámeckou kapli s věží. V 1. pol. 19. stol. prošel zámek klasicistními úpravami. Zámek v rekonstrukci, ale částečně přístupný, v jeho části stálá výstava dějin hornictví a energetiky regionu. V zámecké restauraci možnoochutnant produkci místního pivovaru. Kolem zámku přírodně krajinářský park, upravovaný koncem 19. stol. Oslavany nabyly na významu v 19. stol. po otevření uhelných dolů. Na zužitkování zdejšího uhlí byla uvedena do provozu v r. 1913 elektrárna, zrušená r. 1993, stejně jako těžba uhlí již r. 1973. Nad městečkem barokní farní kostel sv. Mikuláše z r. 1320, renesančně a r. 1770 barokně přestavěný, s věží z l. 1780–96. Na hřbitově pomník s postavami havířů na paměť důlní katastrofy r. 1860 a další na paměť výbuchu na dole Kukla r. 1921. 

Přírodní park Oslava: zahrnuje hluboce zaříznuté údolí řek Oslavy a Chvojinice se skalními útvary, kamennými moři a suťovými svahy. Na svazích údolí rozsáhlé lesy na skalách, na vrcholových plošinách skalní stepi. Krajina mimořádného krajinářského vzhledu, romantických zákoutí a ztracených míst.

Ketkovice: raně klasicistní kostel sv. Kateřiny z roku 1780

Levnov (Ketkovický hrad): zbytky zdí a části brány hradu postaveného před rokem 1346 pány z Lipé. Rozbořen stavovským vojskem jako sídlo loupeživých rytířů r. 1442.

Senorady: na sz. okraji obce tvrziště po tvrzi snad již z konce 13. stol., Nad obcí pravěké hradiště z doby eneolitu (2200 př. n. l.).

Přírodní park Střední Pojihlaví: zahrnuje místy kaňonovité údolí řeky Jihlavy pod Dalešickou a Mohelenskou přehradou, což je jediný úsek, který nebyl přehradami zatopen. Nejzápadnější výspa teplomilné vegetace na Českomoravské vrchovině.

Biskoupky: rodiště básníka Vítězslava Nezvala, busta na škole.

Biskoupská hadcová step: přírodní rezervace, step na hadcovém podloží, specifická flóra a fauna.

Templštejn: zřícenina hradu, postaveného řádem Templářů koncem 13. století. Původní pětiúhelníkové jádro bylo bezvěžové.  Hrad po likvidaci řádu Templářů získal v roce 1312 Bertold Pirkner a v roce 1379 páni z Lipé připojili hrad ke krumlovskému panství. Podle datování archeologických nálezů byl hrad opuštěn někdy po polovině 16. století. Templštejn, který nebyl nikdy dobyt, zanikl zřejmě následkem velkého požáru.

Hrubšice: původní tvrz ze 14. stol. přebudoval Oldřich z Lipé na renesanční zámek s patrovými arkádami. Dnes účelově využíván a nepřístupný. Vodní mlýn naproti zámku z 19. stol. Barokní kaple P. Marie z 18. stol.

Řeznovice: farní kostel sv. Petra a Pavla z 12. stol. představuje jednu z nejvýznamnějších románských staveb, má podobu trojapsidové rotundy s kamenným jehlancovým krytím kupole. V 16. stol byla přistavěna loď. V interiéru vzácné umělecké památky fresek a náhrobků.  

Pekárka: přírodní památka zahrnuje výrazné bochníkovité skály z červených rokytenských slepenců hned v sousedství silnice; roste zde teplomilná kvetěna.

Ivančice: město na soutoku řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné, ve středověku královským městem. V 16. stol. do třicetileté války zde působila Jednota bratrská, byla ze tiskárna a škola. Městská památková zóna zahrnuje zbytky gotického městského opevnění, gotický hrad přestavěný pány z Lipé na renesanční arkádový zámek, pozdně gotickou radnici se sklípkovou klenbou, gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a další. Zachována židovská synagóga z roku 1853, půdorys židovské čtvrti a rozsáhlý židovský hřbitov. Stálá expozice Alfonse Muchy a muzeum Vladimíra Menšíka, zdejšího rodáka.