Oslavansko - Pivovarská cyklostezka

Průběh trasy:

Oslavany - Čučice - Senoradský mlýn - Senorady (- Mohelno - Kramolín - Dalešice - Dukovany - Mohelno - Lhánice -) Biskoupky - Nová Ves - Oslavany

Charakteristika:

Cyklotrasa s názvem Pivovarská je vedena z oslavanského zámeckého pivovaru do pivovaru filmových Postřižin v Dalešicích. Její profil je ze čtyř tematických cyklotras oslavanského regionu nejčlenitější a je veden přešvážně po lesních cestách. Kopíruje průběh hubokých údolí řek Oslavy a Jihlavy, která musí cyklista opakovaně překonávat. Přesto jej trasa dovede do nad očekávávní romantických míst, skrytých všem kteří zdejší krajinu míjejí pouze po silnicích. Trasa vede ve své druhé a třetí čtvrtině územím kraje Vysočina a do Jihomoravského kraje se podobně jako Energetická cyklotrasa vrací až na závěr.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 25,2 (54) km
Značení trasy: Pásové značení (zelené)
Vhodný typ kola: Horské
Maximální / minimální nadmořská výška: 489 m n.m. / 221 m n.m.
Celkové převýšení: 3273 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 1803 m

Zajímavosti na trase:

Oslavany: město na řece Oslavě, v roce 1225 zde byl založen první ženský cisterciácký klášter na Moravě "Vallis s. Mariae" (Údolí Mariino). V poslední třetině 16. stol. byl přestavěn po požáru na renesanční zámek, raně gotický kostel P. Marie z 1. pol. 13. stol. přestavěn r. 1583 na zámeckou kapli s věží. V 1. pol. 19. stol. prošel zámek klasicistními úpravami. Zámek v rekonstrukci, ale částečně přístupný, v jeho části stálá výstava dějin hornictví a energetiky regionu. V zámecké restauraci možnoochutnant produkci místního pivovaru. Kolem zámku přírodně krajinářský park, upravovaný koncem 19. stol. Oslavany nabyly na významu v 19. stol. po otevření uhelných dolů. Na zužitkování zdejšího uhlí byla uvedena do provozu v r. 1913 elektrárna, zrušená r. 1993, stejně jako těžba uhlí již r. 1973. Nad městečkem barokní farní kostel sv. Mikuláše z r. 1320, renesančně a r. 1770 barokně přestavěný, s věží z l. 1780–96. Na hřbitově pomník s postavami havířů na paměť důlní katastrofy r. 1860 a další na paměť výbuchu na dole Kukla r. 1921. 

Přírodní park Oslava: zahrnuje hluboce zaříznuté údolí řek Oslavy a Chvojinice se skalními útvary, kamennými moři a suťovými svahy. Na svazích údolí rozsáhlé lesy na skalách, na vrcholových plošinách skalní stepi. Krajina mimořádného krajinářského vzhledu, romantických zákoutí a ztracených míst.

Čučice: původně románský kostel sv. Jakuba Většího z pol. 13. stol. barokně přestavěn v 17. s znovu po požáru v roce 1707. V pol. 19. stol. se v okolí těžil grafit.

Panorama: luxusní vyhlídka na horní hraně údolí řeky Oslavy v místě jejího velkého meandru zvaného Čertův jazyk.

Levnov (Ketkovický hrad): zbytky zdí a části brány hradu postaveného před rokem 1346 pány z Lipé. Rozbořen stavovským vojskem jako sídlo loupeživých rytířů r. 1442.

Přírodní park Střední Pojihlaví: zahrnuje místy kaňonovité údolí řeky Jihlavy pod Dalešickou a Mohelenskou přehradou, což je jediný úsek, který nebyl přehradami zatopen. Nejzápadnější výspa teplomilné vegetace na Českomoravské vrchovině.

Biskoupský kopec: přírodní rezervace pastvin na hadcových skalách, bohatá lokalita konikleců a jiných teplomilnách květin

Biskoupky: rodiště básníka Vítězslava Nezvala, busta na škole.