Mlynářská stezka (Horní Dubňany - Hardegg)

Průběh trasy:

(Nové Město na Moravě - Velké Meziříčí - Náměšť nad Oslavou - Dukovany -) Horní Dubňany - Dolní Dubňany - Tulešice - Čermákovice - Horní Kounice - Tavíkovice - Běhařovice - Újezd - Slatina - Jevišovice - Vevčice - Plaveč - Hluboké Mašůvky - Plenkovice - Kravsko - Olbramkostel - Vracovice - Lesná - Vranov n. D. - Hardegg

Charakteristika:

Cyklistická tematická Mlynářská stezka má za hlavní motiv historii mlynářství především na horních tocích řek Vysočiny. Její trasa přichází z kraje Vysočina do Jihomoravkého kraje a dále do Dolního Rakouska a propojuje tak regionální a dálkové cyklotrasy. Začíná v Novém Městě na Moravě a s cílovým bodem v rakouském podyjském Hardeggu se napojuje na síť cyklotras a cyklostezek v Dolním Rakousku. Představuje tak fenomenální severojižní páteřní trasu po nejmalebnějších zákoutích a především údolích řek prořezávajících Českomoravskou vrchovinu převážně v západovýchodním směru. Seznamuje tak jak s historií spjatou s těmito vodními toky, tak s jedinečnámi krásami převážně přírodního rázu jež jsou pro každé údolí jedinečné. Vzhledem k členitosti terénu jednotlivých údolí je absolvování trasy náročnějším podnikem, jež je však vyváženo pokladnicí zajímavostí navštívených míst.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 81,6 (184,8) km
Značení trasy: Obrázkové
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 503 m n.m. / 235 m n.m.
Celkové převýšení: 5326 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 2348 m

Zajímavosti na trase:

Trasa  přichází z kraje Vysočina ze směru Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Náměšť nad oslavou a Dukovany.

Horní Dubňany: kostel sv. Petra a Pavla s románským jádrem z 2. pol. 12. stol. U kostela pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a kříž z r. 1777. Barokní fara ze 17. stol.

Dolní Dubňany: raně gotický kostel sv. Václava z 2. pol. 13. stol., přestavěný r. 1805.

Tulešice: barokní zámek z r. 1711 postavený na místě tvrze, přestavěný a rozšířený r. 1726 a do dnešní podoby upravený r. 1743. U zámku park z poč. 18. stol. s 68 druhy dřevin (např. lípa z r. 1680). Na návrší pozdně barokní kaple sv. Floriána z r. 1782.

Horní Kounice: pův. pozdně románský kostel Archanděla Michaela z pol. 13. stol. přestavěn pozdně barokně v l. 1785–90. Na náměstí fara z r. 1780.

Přírodní park Rokytná: část údolí říčky Rokytné se silně meandrujícícm tokem uprostřed luk a lesů. Romantická zákoutí málo obydleného údolí naleznete na každém kroku. Údolí je však na kole po většinu roku nesjízdné.

Tavíkovice: na místě tvrze ze 14. stol. postaven koncem 16. stol. renesanční zámek, přestavěný novorenesančně na poč. 20. stol. Zámecký park s 55 druhy dřevin.

Přeskače: hřbitovní románský kostel Všech Svatých.

Přírodní park Jevišovka: zahrnuje rozsáhlé lesnaté území členitého terénu Jevišovické pahorkatiny. Významnými fenomény s naprosto odlišnými životními podmínkami jsou jednak řeka Jevišovka a její bezprostřední okolía dále suché výslunné stráně často lemující okolí řeky. Území bylo osídleno již ve starší době kamenné, proto se zde nachází mnohá historicky významná místa a architektonické památky. Podle významných nálezů na lokalitě Starý zámek u Jevišovic z pozdní doby kamenné byla pojmenována Jevišovická kultura.

Jevišovice: na ostrohu na levém břehu Jevišovky proti obci výšinné pravěké hradiště, nálezy z nejmladší vrstvy jsou nazývány jevišovickou kulturou. Pův. gotický hrad byl koncem 16. stol. přeměněn na renesanční zámek, dokončen až r. 1686 již v baroku. V té době byl majetkem slavného obránce Brna proti Švédům Raduita de Souches, o čemž svědčí jeho erb na průčelí zámku. Dnes depozitář Moravského muzea s veřejnosti přístupnými expozicemi historického vývoje Jevišovic, lidového nábytku a klávesových hudebních nástrojů. Nový zámek na jv. okraji města vznikl romantickou přestavbou barokního letohrádku r. 1879. Klasicistní kostel sv. Josefa z l. 1823–30. V jeho blízkosti sýpka z konce 16. stol. s barokními úpravami. Na vých. okraji Jevišovická přehrada s koupalištěm a autokempem. Je to nejstarší přehrada na Moravě, vybudovaná v l. 1894–97. Hráz vysoká 25 m.

Černín: románský kostel sv. Jakuba Staršího z poč. 13. stol., později upravovaný.

Rudlické kopce: přírodní památka – stepní suchomilná a teplomilná rostlinná společenstva.

Rudlice: památník na návsi z r. 1921, obnovený r. 1961 připomíná obec jako středisko velkého selského povstání r. 1821.

Plaveč: zámek v jádru renesanční. Na kraji zámeckého parku románská rotunda s empirovou úpravou. Severovýchodně od obce lesoparkové úpravy.

Lapikus: zřícenina hradu v ostrožné poloze nad Plenkovickým potokem západně obce Plaveč. Pochází z r. 1411, kdy bratři Gebl a Štěpán z Hrušovan pohnali před zemské právo Jana Veitmilnara ze Žerotic, že neprávem drží hrad Lapikus s příslušenstvím. Byl vybudován buď koncem 14. nebo na počátku 15. století. V r. 1508 byl již Lapikus pustý a náležel Václavu z Vejmíle a z Žerotic. Zpustl patrně v druhé polovině 15. století.

Hluboké Mašůvky: na jz. okraji obce u silnice vedoucí na Znojmo prozkoumáno opevněné nížinné sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou (4. tisíciletí př. n. l.), zde nalezena Mašůvecká Venuše. Pův. barokní kostel Navštívení P. Marie z r. 1680. Kaple sv. Anny na návsi z r. 1733. Kompletně zachovaný válcový vodní mlýn z 30. let 20. stol. (čp. 43) na hrázi rybníka. Památník osvobození na návrší nad obcí.

Plenkovice: od středověku samostatný statek s tvrzí, zpuštošena za války mezi uherským králem Matyášem Korvínem a jeho českým protějškem Jiřím z Poděbrad. Kostel sv. Vavřince původně románský.

Kravsko: obec na staré silnici Praha - Vídeň, poprvé zmíněna už v roce 1092 jako majetek louckého kláštera a jeho letní rezidence. V 18. stol. na jejím místě vybudován barokní zámek, dnes hotel. Obec proslula v minulosti keramickou továrnou.

Olbramkostel: barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na místě staršího románského.

Šenkenberk/Šimperk: zříceniny hradu založeného ve 14. stol., zpustl ve stol.15.

Lesná: na vých. okraji obce obnovený větrný mlýn holandského typu, v němž je zřízena vinárna. Muzeum motocyklů. Klasicistní kostel sv. Teresie z 19. století. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Vranovská přehrada: vybudována v l. 1930–33, hráz vysoká 59,9 m a dlouhá v koruně 292 m, jezero o délce asi 30 km. Na přehradě provozována lodní doprava.

Vranov nad Dyjí: pův. zeměpanský hrad na ochranu jižní hranice zmiňován již r. 1100. Koncem 17. stol. přestavba na barokní zámek. Kostel Nanebevzetí P. Marie s karnerem je v jádru pozdně románský z pol. 13. stol., přestavěný kolem r. 1717. Z téže doby pochází i fara, upravená na přelomu 18. a 19. stol. Na skalnatém návrší nad silnicí na Znojmo kříž hraběnky Mniszkové z r. 1846 a u první serpentiny nahoře barokní kaple Nejsv. Trojice z konce 18. stol. U kostela pozdně románská rotunda - karner sv. Ondřeje, barokní morový sloup na náměstí, barokní socha Madony za kostelem na starém hřbitově, barokní socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Dyji, barokní vodní mlýn s kamenným jezem, pozdně barokní dům zámeckého zahradníka u hřiště a další historické domy městečka. V Zadních Hamrech empirová kaple sv. Heleny, pod starou školou rozsáhlé sklepní prostory. Severozápadně, severovýchodně i jižně od zámku rozsáhlé krajinné, lesoparkové a zahradní úpravy. Budovány byly od doby kolem roku 1700.

Národní park Podyjí: rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrujícím údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a Dyje zde vytváří mnoho meandrů lemovaných skalními útvary a kamennými moři. Na rakouské straně navazuje NP Thayatal. Hodnoty parku spočívají v jedinečné geomorfologii a celkové zachovalosti dyjského kaňonu. Najdeme zde téměř neobydleného říčního údolí – je to nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí v Česku. Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná území ČR. Krajinné podmínky umožňují růst jak rostlin chladno a stínomilných v hlubokých údolích, tak i teplomilných na výslunných stráních.

Most Heleny Mniszkové: kamenný most je z 18. stol. na kočárové cestě z Vranova na Ledové sluje.

Ledové sluje: Suťový svah s množstvím podzemních prostor vzniklých skalním řícením ortoruly. V důsledku specifického mikroklimatu sutí se v podzemí vytváří ledová výzdoba, která někdy vytrvá až do pozdního jara. Na povrchu vzniklo unikátní společenstvo chladnomilných a stínomilných druhů rostlin a živočichů.

Čížov: východiště k hraničnímu přechodu pro pěší a cyklisty do Hardeggu. Na sev. okraji obce parkoviště, kde je nutno odstavit všechna motorová vozidla. Na jižním okraji obce je ponechána část ženijně technických zátarasů hraničního pásma s hlídkovou věží. Návštěvnické a informační středisko Národního parku Podyjí. Kaple Bolestné Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v obci pozdně barokní s mladšími úpravami.

Hradeggská vyhlídka: upravený dřevěný altán na skále v místě jedinečné vyhlídky do dyjského údolí a na protilehlé městečko Hardegg.

Hardegg: nejmenší rakouské město (vlastní městečko má pouze 78 obyv.) ležící uprostřed hlubokého dyjského údolí a tím i uprostřed národního parku Thayatal. S moravskou stranou řeky je spojuje dřevěný most obnovený v roce 1990 a sloužící až do zavedení Schengenského režimu jako hraniční přechod. Dominantou města je hrad Hardegg založený r. 1145. Dodnes v soukromých rukou.