Krumlovsko - za historií kraje řek Jihlavy a Rokytné

Průběh trasy:

Moravské Bránice – Dolní Kounice - Pravlov – Němčičky – Kupařovice – Jezeřany-Maršovice – Vedrovice – Rakšice – Moravský Krumlov – Rokytná – Polánka – Řeznovice – Alexovice – Ivančice

Charakteristika:

Zalesněný masív Krumlovského lesa uzavírá na jihu souvislý pás kopců a hvozdů Bobravské vrchoviny, který vniká od severu k jihu jako klín do jihomoravských rovin a tvoří hráz mezi Vysočinou a Jižní Moravou, mezi Horáckem a Podhoráckem na straně jedné a vinařskými oblastmi na straně druhé. Vymodelován toky Rokytné a Jihlavy rozkládá se tu svébytný etnografický kraj Dolska, kde Moravský Krumlov a kaňonovité údolí řeky Rokytné dýchají zcela odlišnou atmosférou než Ivančice a Dolní Kounice v širším údolí Jihlavy, i než nivní krajina, do níž se řeka rozlívá, když se prodrala úzkým hrdlem dolnokounických kopců. Kout romantické malebnosti na pomezí mezi Brněnskem a Znojemskem je osazen drahokamy historických měst a jejich památek takové ceny, že jejich návštěvy nebude nikdo litovat.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 49,1 km
Vhodný typ kola: Krosové
Turistická oblast: Znojemsko a Podyjí

Popis:

Cyklistický okruh krajinou Krumlovského lesa, která je výborně napojena na železniční trať Brno – Znojmo, lze zahájit na několika místech. A pro nejlepší průběh výletu za historií kraje můžeme zvolit přestupní stanici Moravské Bránice v polovině kopcovitého údolí řeky Jihlavy mezi městy Ivančice a Dolní Kounice. Ty se také stávají naším prvním cílem putování nejprve po toku řeky Jihlavy a cyklotrase č. 5171 a Brněnské vinařské stezce zároveň.

 

Dolní Kounice trůní jakoby uschovány okolnímu světu v závěru údolí, jímž si řeka Jihlava prořezává cestu Bobravskou vrchovinou, a jako dobře uschované byly donedávna zcela mimo pozornost turistické veřejnosti. Přesto je toto historické město doslova napěchováno především architektonickými památkami a pozoruhodnostmi, které se tu na malé ploše nachází na dohled jedna od druhé. Zatímco centrálnímu Masarykovu náměstí vévodí ze zeleně vzrostlých stromů poněkud ošuntělá fasáda farního kostela sv. Petra a Pavla, protější židovská čtvrť uchovala si zlomek atmosféry starých zákoutí, bělobou svítící fasádu synagógy, a kdo se vydá do kopce na město po ulici Trboušanská, najde i starý židovský hřbitov. To za presbytářem farního kostela krčí se na vršku v pozoruhodném zákoutí někdejší hornické kolonie kaple sv. Barbory. Zašlou až prvorepublikovou manufakturní atmosféru blízké továrny zase vystřídá zákoutí z opačného konce historie, jímž je areál někdejšího kláštera Rosa Coeli z 12. stol. s nepřehlédnutelnými zříceninami gotického kostela, které představují nejcharakterističtější a také nejcennější památku Dolních Kounic. Rosu Coeli z protějšího kopce nad řekou zdraví poutní kaple sv. Antonína, zatímco přímo nad klášterními ruinami strmí zámecký kopec se zchátralým, ale nyní znovu obžívajícím zámkem. Většina kounických památek je již přístupná veřejnosti a z města se tak pomalu stává vyhledávaný a oblíbený cíl turistů. I když ještě dlouho potrvá, než získají budovy svůj lesk a okolí ztratí punc dlouho neudržovaných zákoutí.

 

Chceme-li se vyhnout jízdě po silnici opustíme Dolní Kounice po vedlejší cestě na úpatí levobřežních kopců příjemnou trasou okolo splavu řeky Jihlavy, která nás dovede záhy do Pravlova a Němčicek. Stojíme na jižním okraji Bobravské vrchoviny a plochá krajina před námi zahrnuje přírodní park Niva Jihlavy, kterým budeme záhy křižovat. V Němčičkách se zároveň napojíme na nejvýchodnější část nové páteřní cyklotrasy „Krumlovsko-Jevišovicko“ Živé pomezí, vyznačenou vlastním logem cyklotrasy, a spojující v délce přes 80 km Greenway Kraków-Morava-Wien přes regiony Krumlovska, Moravie, Jevišovicka a Vranovské přehrady s Greenway Praha-Wien. Tato cyklotrasa nás provede východním a jižním obloukem polní krajiny okolo Krumlovského lesa až na okraj Moravského Krumlova a do údolí řeky Rokytné.
Severní částí přírodního parku tedy nejprve překonáme krajinu nivy řeky Jihlavy, abychom v Kupařovicích shlédli alespoň zvenčí opravené fasády zámku. Sídlo na místě někdejší tvrze, pozdější honosný zámek a hotel Stella Coeli je nyní v konkurzu a veřejnosti nepřístupný. Polními cestami křižujeme lehce zvlněnou krajinu východních úpatí Krumlovského lesa přes Jezeřany-Maršovice a Vedrovice až k lesnatému úžlabí pod horou Leskounem u Rakšic. Protože je zdejší sprašová půda po dešti velmi lepkavá, tvůrci cyklotrasy pamatovali na nesjízdnost polních cest v těchto podmínkách a vyznačili v terénu alternativní objízdné trasy polních úseků po silnicích. Z vlastní zkušenosti je třeba potvrdit prozíravost tohoto kroku, protože i sebelépe vybavený biker se na zdejší mokré polní cestě záhy změní v kouli obalenou blátem! Cyklistické značky pro trasu za pěkného počasí a za deštivého jsou odlišeny doplňkovým výstižným emblémem, takže je lze snadno rozlišit.

 

Třetí čtvrtinu našeho krumlovského okruhu zahajujeme návštěvou samotného Moravského Krumlova, když jsme se předtím v Rakšicích na doteku s řekou Rokytnou rozloučili z vedením cyklotrasy Krumlovsko-Jevišovicko a necháme se dál vést trasou č. 5009 přes průmyslovou do historické části města. Starověký název Krumlov je prý odvozen od staroslovanského slova „krum“ znamenající zákrut, což vystihuje výrazný meandr řeky Rokytné obkličující město téměř v kruhu, zatímco svým pravým břehem vymodelovala strmé až kolmé skály červených slepenců chránící město v oblouku od jihu, východu a severu. Nejlépe jedinečné umístění města vynikne z výšiny slepencových skal, kde v dominantní poloze nad městem trůní kaple sv. Floriána, postavená zde z vděčnosti někdejším zámeckým pánem za zázračnou záchranu před pádem ze skal, když se pod ním splašil kůň. Při pohledu shora se neubráníme dojmu o podobnosti polohy Moravského Krumlova s jeho českým jmenovcem, což dosvědčuje název i původ jména. Město samo proslavené dlouhé roky výstavou obrazů Alfonse Muchy „Slovanská epopej“ na místním zámku o tuto výstavu právě přišlo, když se plátna odstěhovala do Prahy. I tak architektura vejčitého tvaru města určeného řekou v sobě chová další architektonické zajímavosti tzv. Knížecí dům, který dnes hostí galerii a městské muzeum, budovy bývalého kláštera s gotickým kostelem sv. Bartoloměje, farní kostel Všech svatých s Lichtenštejnskou hrobkou v areálu farní zahrady či židovský hřbitov. Přírodní jedinečnost krumlovsko-rokytenských slepenců zachycuje naučná stezka, a i na kole je možno město obkroužit po břehu řeky v trase vyznačené č. 404 A, kterou ocení ti, kdo dávají přednost jedinečné přírodní scenérii před městskou architekturou.

 

Město opustíme dolní zámeckou branou, spíše tunelem, který nás rázem z města přivádí do kaštanové aleje na břeh řeky Rokytné, jejímž údolím ve směru cyklotrasy č. 5009 pokračujeme polními a lesními cestami až do obce Rokytná. I když dnes místo nedává nijak najevo svou historickou atraktivitu, jedná se o místo prastarého keltského a později velkomoravského hradiště Urbs Rokiten, situovaného na ostrohu nad zákruty kaňonu řeky, které po staletí určovalo dějiny kraje. Na slavnou minulost upomínají jen archeologické nálezy, na místě někdejšího „města“ se dnes rozkládá pole.

 

Protože cyklotrasa ve vesnici končí zákruty  silnice vystoupáme z hlubokého údolí na silnici 413, po níž se krátce vrátíme směrem k Moravskému Krumlovu do obce Polánka, kde opět navážeme na cyklotrasu č. 5170 a úzkou silničku se spustíme do protějšího údolí řeky Jihlavy v Řeznovicích.

 

Řeznovice, snad někdejší správní nástupce zaniklého hradu Rokiten, se mohou pochlubit jedinečnou perlou románské architektury, jíž je kostel sv. Petra a Pavla, kvádříková čtyřapsidová rotunda s osmibokou věží s románskými sdruženými okny, k níž přiléhá novější barokní loď. Návštěvu interiéru unikátního místa si nelze nechat ujít nejen pro jeho hodnotu, ale i atmosféru, a několik zajímavých náhrobních kamenů umístěných pod kůrem.

 

Poslední etapa naší cesty okolo Krumlovského lesa sleduje tok řeky Jihlavy prodírající se hadcovými a slepencovými skalami posledních výběžků východního svahu Českomoravské vrchoviny. Zaujme především oblá a kolmá skála po pravé straně silnice – slepencový útvar Pekárka - za níž se údolí Jihlavy rozevírá k soutoku s Oslavou zleva a s Rokytnou zprava. Ploché místo v krajině vyplňuje město Ivančice, proslavené ve světě chřestem a v kulturním světě slavnými rodáky hercem Vladimírem Menšíkem či malířem Alfonsem Muchou, jejichž muzea najdeme přímo v centru. Hlavnímu Palackého náměstí vévodí bílá věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, zatímco v sousedství vyniká z běžné zástavby architektura Domu pánů z Lipé sloužící jako radnice.

 

I když nás výlet na ivančickém nádrží uzavřeme, je možné pokračovat na druhý břeh řeky za soutokem s Rokytnou, kde se rozkládá obnovovaný oddychový areál Réna s vyhlídkovou plošinou na město. Podobně se nad městem v nepřehlédnutelné poloze vypíná hřbitovní kostel sv. Jakuba. Nebo je možné uzavřít okruh až v Moravských Bránicích, kam nás dovede silnice č. 152 kolem Stříbského mlýna, soukromého Muzea bezpráví a pod zachovaným torzem tzv. Eiffelova ivančického železničního viaduktu. Poslední úsek již není značen žádnou cyklotrasou.

 
   
Doporučujeme navštívit:
Dolní Kounice: synagóga, židovský hřbitov, zříceniny kláštera Rosa Coeli, zámek
Vedrovice: muzeum
Moravský Krumlov: město, zámek, městské muzeum, galerie Knížecí dům, Krumlovsko-rokytenské slepence, židovský hřbitov
Rokytná: hradiště
Řeznovice: románský kostel sv. Petra a Pavla
Ivančice: muzeum V. Menšíkamuzeum A. Muchy, městské muzeum, židovský hřbitov, rozhledna Réna