Jantarovou stezkou z Brna do Nového Přerova

Průběh trasy:

Brno-Poříčí – Brno-Komárov – Soutok Svratky a Svitavy – Modřice, Olympia – Rebešovice – Rajhradice – Opatovice – Blučina – Židlochovice – Žabčice – Přísnotice – Vranovice – Ivaň – Pasohlávky – Brod nad Dyjí – Novosedly – Nový Přerov – Jevišovka, ČD

Charakteristika:

Cyklistická stezka Brno-Vídeň, populárně nazývaná Jantarová, součást páteřní evropské cyklotrasy Greenway Kraków – Morava – Wien spojuje dvě středoevropské metropole. Námi zvolený úsek prochází napříč velkou částí jihomoravského regionu. Díky mírnému terénu, kdy na celém svém průběhu prochází stezka údolními nivami řek Svratky a Dyje, je ideální trasou pro cykloturisty. Postupně provází břeh řeky Svratky z centra Brna k jihu k soutoku s řekou Svitavou po proslulé cyklostezce jako trasa č. 1, a dále jako trasa č. 4. V jižním předpolí Brna střídá silnice III. třídy, asfaltové komunikace a nově budované cyklostezky, a proplétá se postupně vesnicemi na dohled od rajhradského kláštery, židlochovického zámku či velkých Pohořelických rybníků. Za lužními lesy nad soutokem řek Svratky, Jihlavy a Dyje vstupuje po břehu Horní Novomlýnské nádrže do kraje na úpatí Dunajovických vrchů a proslulých mikulovských vinic, až dosáhne poslední pohraniční vísky Nový Přerov. Odtud je to jen kousek po bývalé pohraniční cestě k nádraží Jevišovka. Celý průběh trasy doprovází 15 originálních cyklistických odpočívek s mapou trasy. Slabinou výletu je nedostatek doprovodné zeleně, nedoporučujeme ho v tropických dnech. O cyklistickou stezku pečuje Sdružení cyklistická stezka Brno-Vídeň: www.cyklobrnowien.cz. 

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 57,2 km
Vhodný typ kola: Silniční
Turistická oblast: Brno a okolí

Popis:

Vpravdě velký jihomoravský výlet zažijeme na trase Jantarové stezky vyznačené cyklotrasou č. 4. V celém svém průběhu protíná jižní, odlesněnou, krajinu Jihomoravského kraje. Dvě odlišné poloviny trasy nás provedou nejprve polní krajinou Dyjskosvrateckého úvalu na jih od Brna až po jihomoravské luhy při soutoku řek Svratky, Jihlavy a Dyje, za nimiž následuje pahorkatina vinic Mikulovska zrcadlící se v hladinách Novomlýnských nádrží.

 

Ať zvolíme za výchozí místo kterýkoliv bod poblíž centra Brna, nejvýhodnější trasou k opuštění rušné metropole jižním směrem je použití nejfrekventovanější brněnské cyklostezky po břehu řeky Svratky. V proudu cyklistů a ještě více vyznavačů in-line bruslí se na cyklostezce po břehu řeky ocitáme ihned v sousedství centra města v příjemné zeleni daleko vzdálené ruchu sousedních silničních výpadovek a magistrál. Cyklostezka je jedinou bezpečnou trasou na cestě z Brna. Jen její kapacita především o víkendech přestává provozu dostačovat a pro cyklistu je třeba obezřetnosti především při míjení okolo i proti projíždějících. Pokud zvolíme pro počátek našeho výletu centrum města, napojíme se na pobřežní cyklostezku značenou jako trasa č. 1 v prostoru ulice Poříčí, kde nejprve míjíme novou výstavbu Jižního centra a po té se lesnatými úseky ocitáme v Komárově, nejstarší části Brna.      

 

Z komárovského kláštera Na Luhu zůstal do dnešních dní jen románský kostelík, stejně se proměnily i svratecké luhy do podoby velkého cyklistického a in-linového areálu, který vyplňuje prostor hned vedle cyklostezky. Dalšími kilometry míjíme zadní partie Avion Shopping parku s tabulí nultého kilometru cyklostezky Brno – Vídeň, a dostáváme se k velké cyklistické křižovatce nad soutokem řek Svratky a Svitavy. Romantický pohled na soutok dvou brněnských řek a rovný úsek Svratky směrem k jihu skýtá most vedoucí zároveň ke sportovnímu parku v sousedství nákupního a zábavního centra Olympia u Modřic.

 

Od soutoku je naším průvodcem značení cyklotrasy č. 4. Mineme po pravici přírodní rezervaci Stará řeka chránící původní koryto Svratky stále protékané odbočkou z řeky a přímá cyklostezka nás okolo občerstvovacího stánku dovede k silnici z Modřic k jižnímu konci areálu Olympie. Zde je třeba složitě, ale dle jasného značení, prokličkovat po přechodech přes dopravní křižovatku, než se vydáme přímou cestou okolo ne zrovna vábně páchnoucí čistírny odpadních vod do polí k Rebešovicím. Vesnice netypicky situovaná v jinak ploché krajině na kopci připraví cyklistovi jediný výšlap s následným dlouhým sjezdem ukončeným v Rajhradicích. Kdo nepospíchá, může zde udělat 1 km odbočku směrem na Rajhrad k proslulému benediktinskému opatství s impozantní bazilikou sv. Petra a Pavla postavenou ve zdejší lužní půdě na dubových pilotech. Prostory kláštera hostí unikátní archív s veřejností přístupným Památníkem národního písemnictví. Návštěva místa s tradicí sahající do velkomoravské doby stojí za tuhle zajížďku.

 

Za Opatovicemi naproti vesnici Blučina na úpatí kopce Výhon vystřídáme u informační cedule silnici opět za cyklostezku vedoucí po břehu říčky Litavy ve směru do Židlochovic. Letní reprezentační sídlo prezidenta a dnešní vládní konferenční prostor dělají sice ze židlochovického zámku veřejnosti nepřístupný objekt, tedy alespoň zámecký park skrývající ve své zeleni vládní budovu je atraktivním objektem, především netypicky v zimním období, kdy je hlavním stanovištěm havraní populace, která přilétá na jižní Moravu.

 

Teprve obkroužením Výhonu se otevírá pohled k jihu. Čerstvě dobudovaný žabčický aquapark zdobí naši příjezdovou cestu od Židochovic, a stejně, jako rybníček s impozantními „kousky“ kaprů Koi na hlavní návsi svědčí o tom, že vjíždíme do regionu vody a jihomoravských luhů. Za vranovickým viaduktem se tak poprvé od začátku cesty ocitneme v lesní zeleni lužního komplexu Plačkův les, který obklopuje hlavní neregulované toky řek Svratky a Jihlavy se spoustou ramen a lesních tůní na jejich soutoku těsně před společným vyústěním do Střední novomlýnské – Věstonické – nádrže na řece Dyji. Malá část unikátního ekosystému žijícího svým vlastním životem bez respektu k velkým zásahům člověka postupně vrací i soutok tří velkých jihomoravských řek k původní rovnováze lužního lesa. Každoroční nánosy zeminy z Jihlavy a Svratky jsou tak velké, že za 25 let existence Nových Mlýnů se z vod nádrže znovu vynořil soutok obou řek, který předtím nádrže pohltily. Luhy i soutok sám chráněný jako přírodní rezervace Dolní Mušovský luh je nejlépe přístupný po hrázích řek, ve směru našeho příjezdu např. odbočením z hlavní trasy v obci Ivaň po trase Mikulovské vinařské stezky, kterou zde křižujeme. Luhy nejsou bezpečně přístupné brzy na jaře, kdy bývá celý les zaplavený, stejně jako při déletrvajících deštích.  

 

Tok řeky Jihlavy překračujeme za Ivaní, kde po hrázi mineme ještě největší z vodních ploch proslulého pohořelického rybnikářství – rybník Vrkoč, proslavený zejména podzimními výlovy a rybími trhy široko po celé Moravě. Po překonání nebezpečného křížení naší cesty s frekventovanou silnicí R52 Brno – Mikulov, kde je třeba velmi vysoké opatrnosti, nás přivítá letovisková nálada Pasohlávek s krásnými cyklostezkami, širou hladinou Horní novomlýnské nádrže s lodní dopravou, termálním bazénem Turist a dalšími turistickými atrakcemi, které mění tuto jihomoravskou vinařskou obec v atraktivní rekreační zónu. Odbočením z hlavní trasy vlevo po pobřežní cyklostezce dorazíme k rekreačnímu areálu kempu Merkur s Velkou a Malou lagunou, přírodními koupacími plochami vhodnými pro toho, kdo se nechce smočit přímo ve velké ploše hladiny Horní novomlýnské nádrže. Dále ve směru k silnici R52 se pak zdvíhá pahorek Hradisko, který v rané historii našeho území hostil římskou vojenskou stanici vysunutou na barbarské území na sever od Limes romanus na Dunaji. Nalezené artefakty a unikátní historii tohoto jedinečného místa na Moravě zachycuje pro veřejnost malá expozice Římané na Mušově. V sousedství kempu je k dispozici veřejnosti vnitřní i venkovní termální bazén Hotelu Termal.

  

Do ryze vinařské oblasti se ponoříme po překročení mostu přes horní cíp Horní Novomlýnské nádrže, když se v Brodu nad Dyjí dotkneme úpatí Dunajovických vrchů. Tento paralelní kopcovitý masív, soused věhlasnějšího vápencového bradla Pálavy, je proslulou vinařskou tratí mikulovských vín a milovník i znalec zde nepochybně objeví jak romantická zákoutí, tak sklípky uchovávající plody slunce těchto strání. Kdo nechce setrvat na silniční trase na dohled od řeky Dyje vystoupá po polní asfaltce mezi vinohrady na Starou horu, která skýtá vedle pravé viniční atmosféry i rozhledy především jižním směrem do rakouského Weinviertlu, který už začíná doslova na dosah.

  

Vinařská naučná stezka Stará hora nás provede okrajem Novosedel a za železniční tratí do poslední moravské vesnice Nového Přerova prakticky na rakouské hranici. Ocitáme se tu za hranicemi někdejšího I. pásma československého opevnění, na což upomínají zpustlé i zrekonstruované pohraniční bunkry, z nichž hned dva si můžeme v novosedelském sousedství prohlédnout, upravené jako expozice pro veřejnost. Dříve zapomenutý Nový Přerov znovu vzkvétá jako spojnice s Rakouskem a leckterý cyklista, turista i návštěvník uvítá pohostinství agrofarmy Jáňova dvora.

  

Naše cesta je na této jižní výspě u konce a nejbližší železniční stanicí pro návrat je zastávka u obce Jevišovka na soutoku stejnojmenné říčky s řekou Dyjí, které dosáhneme po někdejší pohraniční trase tzv. signálce. Tímto posledním obrazem, obrazem pohraničí obnovujícího se v Evropě bez zbytečně rozdělujících hranic, tak zakončíme dlouhý jihomoravský výlet.


   
Doporučujeme navštívit:
Brno-Komárov: kostel sv. Jiljí, cyklistický a in-line areál
Soutok Svratky a Svitavy: sportovní, zábavní a nákupní centrum Olympie
Rajhrad: bazilika sv. Petra a Pavla, Památník národního písemnictví v klášteře
Židlochovice: zámek, zámecký park
Žabčice: aquapark
Pohořelické rybníky
Dolní Mušovský luh – lužní lesy
Pasohlávky: termální bazény, Velká a Malá laguna, muzeum římské stanice, lodní doprava po Novomlýnské nádrži
Stará hora: vinné sklepy
Novosedly: muzeum čs. opevnění
Nový Přerov: agrofarma Jáňův dvůr