Greenway Praha - Wien (Vratěnín - Valtice)

Průběh trasy:

(Praha - Tábor - Slavonice -) Vratěnín - Šatov - Hevlín - Mikulov - Valtice (-Wien)

Charakteristika:

Greenway Praha - Wien je páteřní cyklotrasou spojující dvě středoevropské metropole. Prochází historickými městy a vesnicemi, míjí romantické hrady, středověké kláštery, staré židovské hřbitovy, staré řemeslné dílny a moravské vinné sklepy. Stezka přichází do Jihomoravského kraje z kraje Jihočeského do Podyjí a Znojemska a pokračuje z Valticka do Dolních Rakous. Na celé trase v Jihomoravském kraji kopíruje moravsko-rakouskou hranici a postupně prochází odlehlou krajinou západně od Vranovské přehrady, přírodním klenotem Národního parku Podyjí, vinařským a zemedělským Znojemskem a konečně pod vápencovými bradly Pálavy vinicemi osázenými kopci Mikulovska. Na značné části průběhu kopíruje jiné dálkové cyklotrasy. Trasa je vedena převážně po klidných asfaltových komunikacích, v některých krátkých úsecích však také po nezpevněných cestách. Na cestu doporučujeme vyrazit na trekovém či horském kole, silniční kola nejsou pro celou trasu nejvhodnější.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 133 (470) km
Značení trasy: Dopravní s logem
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 503 m n.m. / 172 m n.m.
Celkové převýšení: 4833 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 2012 m

Zajímavosti na trase:

Trasa přichází z Jihočeského kraje ze směru Slavonice.

Vratěnín: památková zóna vesnického typu, bývalý klášter řádu Bosých augustiniánů, bývalá barokní stanice dostavníkové pošty, na okraji obce mohutný dub.

Uherčice: slovanské osídlení z 9. stol. Koncem 15. stol. gotická tvrz, na jejímž místě byl koncem 16. stol. vybudován renesanční zámek, patřící k nejcennějším stavebním památkám na Moravě. Od r. 1996 probíhá generální památková obnova zámku. Barokní zahrada a lesopark s hradní zříceninou a obeliskem s arkádami. Dochovány hodnotné hospodářské a lidové stavby. V obci i okolí hodnotné stromy a aleje.

Podhradí nad Dyjí: významné rekreační středisko. Dochovány hodnotné lidové stavby. Nad obcí zřícenina hradu Frejštejn, postavený na počátku 13. stol. z dob Přemysla Otakara II. jako strážní hrad na česko-rakouské hranici. V 15. stol. na příkaz moravských stavů zbořen. Přestavba na pevnost již nebyla dokončena a hrad zůstal zříceninou.

Stálky: farní kostel Nanebevzetí Panny Marie původně zbudován ve slohu gotickém, po němž  se do dneška dochovaly jen zbytky, hlavně gotická okna, některé pilíře a oblouky klenby. Přestavbami a opravami byl však původní sloh setřen. Největší přestavbu podnikl majitel velkostatku r. 1631. Zajímavé občestvovací zařízení Hospoda nakonci světa.

Šafov: židovský hřbitov patří k nejstarším na celé Moravě. Založen byl s největší pravděpodobností už na konci 17. století, velký počet zachovaných náhrobků (přes 700) dodnes svědčí o významu místní židovské obce. Lanavská Boží muka na cestě z Langau do Šafova - barokní umělecké dílo na mírně vyvýšeném místě na místě hromadného hrobu šafovských obyvatel pobitých švédskými vojáky za 30tileté války.

Podmyče: barokní kaple sv. Markéty upravená v 19. stol. Na návrší nad obcí pozdně barokní poklona. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Vranov nad Dyjí: pův. zeměpanský hrad na ochranu jižní hranice zmiňován již r. 1100. Koncem 17. stol. přestavba na barokní zámek. Kostel Nanebevzetí P. Marie s karnerem je v jádru pozdně románský z pol. 13. stol., přestavěný kolem r. 1717. Z téže doby pochází i fara, upravená na přelomu 18. a 19. stol. Na skalnatém návrší nad silnicí na Znojmo kříž hraběnky Mniszkové z r. 1846 a u první serpentiny nahoře barokní kaple Nejsv. Trojice z konce 18. stol. U kostela pozdně románská rotunda - karner sv. Ondřeje, barokní morový sloup na náměstí, barokní socha Madony za kostelem na starém hřbitově, barokní socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Dyji, barokní vodní mlýn s kamenným jezem, pozdně barokní dům zámeckého zahradníka u hřiště a další historické domy městečka. V Zadních Hamrech empirová kaple sv. Heleny, pod starou školou rozsáhlé sklepní prostory. Severozápadně, severovýchodně i jižně od zámku rozsáhlé krajinné, lesoparkové a zahradní úpravy. Budovány byly od doby kolem roku 1700.

Vranovská přehrada: vybudována v l. 1930–33, hráz vysoká 59,9 m a dlouhá v koruně 292 m, jezero o délce asi 30 km. Na přehradě provozována lodní doprava.

Lesná: na vých. okraji obce obnovený větrný mlýn holandského typu, v němž je zřízena vinárna. Muzeum motocyklů. Klasicistní kostel sv. Teresie z 19. století. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Národní park Podyjí: rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrujícím údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a Dyje zde vytváří mnoho meandrů lemovaných skalními útvary a kamennými moři. Na rakouské straně navazuje NP Thayatal. Hodnoty parku spočívají v jedinečné geomorfologii a celkové zachovalosti dyjského kaňonu. Najdeme zde téměř neobydleného říčního údolí – je to nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí v Česku. Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná území ČR. Krajinné podmínky umožňují růst jak rostlin chladno a stínomilných v hlubokých údolích, tak i teplomilných na výslunných stráních.

Lusthaus: přírodní památka – lokalita bledule jarní. Dochovány zahradní stavby: novogotický altán Lusthaus, klasicistní altán Sibyla a obelisk.

Čížov: východiště k hraničnímu přechodu pro pěší a cyklisty do Hardeggu. Na sev. okraji obce parkoviště, kde je nutno odstavit všechna motorová vozidla. Na jižním okraji obce je ponechána část ženijně technických zátarasů hraničního pásma s hlídkovou věží. Návštěvnické a informační středisko Národního parku Podyjí. Kaple Bolestné Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v obci pozdně barokní s mladšími úpravami.

Lukov: pozdně barokní kostel sv. Jiljí přestavěný v 19. stol. Pranýř z r. 1609 u kostela.

Nový Hrádek: zřícenina hradu na nejužším místě skalnaté šíje, asi 80 metrů nad hladinou Dyje vybudovaný Janem Jindřichem Lucemburským jako opevněné sídlo plášťového typu využívané k příležitostným loveckým pobytům. V roce 1420 vlastnili pevnost rakouští Eitzingerové, kteří na protilehlém břehu Dyje vlastnili i hrad Kaju. Po mnoha přestavbách utrpěl za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 obsazen a částečně pobořen švédským vojskem generála Torstensona.
Po roce 1800 adaptoval pozdější majitel starší budovu na hájovnu a v dolní části zříceniny, zřídil prodejní sklad kameninového zboží z vlastní vranovské továrny. V současnoti hrad přístupný od května do června s prohlídkou. Od roku 2002 národní kulturní památkou. Z hradu je zajímavá vyhlídka na údolí Dyje, meandrující kolem rakouského Umlaufbergu a našeho Ostrohu (jsou vidět tři řečiště tekoucí různými směry).

Šobes: skalnatý hřeben v hluboce zaklesnutém meandru řeky Dyje. Z cesty po hřebenu ostrohu jsou pěkné výhledy na obě strany do údolí Dyje. Na jižních svazích velmi kvalitní vinice Znovínu Znojmo, jejíž prohlídku možno v době od 15. 6. do 31. 9. spojit se zakoupením a degustací šobeských vín ve stánku na vinici.

Hnanice: pozdně gotický kostel sv. Wolfganga z l. 1480–96. U celnice pomník čs. důstojníka Otmara Chlupa, který se stal na podzim r. 1938 jednou z prvních obětí nacistických ordnerů. Vinařská obec, dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy.

Šatov: v jádru pozdně gotický kostel sv. Martina z 15. stol.. Fara z 18. stol. Sídlo vinařských závodů Znovín Znojmo, a. s., které provozují mj. „Malovaný sklep“ vyzdobený naivním uměním přímo na pískovcových stěnách. V okolí obce četná předválečná opevnění, pěchotní srub „Zahrada“ zpřístupněn v rámci sezónní prezentace. Dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy. Vesnická památková zóna.

Hatě u Znojma: netradiční rozhlednou je vyhlídková věž nákupního a zábavního centra „Excalibur City“ v Hatích u Znojma. V současnosti uzavřená a v opravě.

Chvalovice: v jádru pozdně gotický kostel sv. Markéty z 15. stol. s pozdějšími úpravami, Naproti kostela pozdně barokní býv. klášterní rezidence, upravená dnes pro společenské potřeby obce. V obci několik hodnotných barokních soch. Záp. od obce vinný sklep, původně klášterní.

Vrbovec: kostel sv. Jana Křtitele ze 16. stol. stojí patrně na románských základech; stavebně později upravován.

Strachotice: barokní kostel sv. Jiří z 18. stol. Sousoší Nejsv. Trojice. Částečně zachována lidová architektura.

Slup: pozdně gotický kostel Jména P. Marie z konce 15. stol. Vodní mlýn připomínán již v 16. stol., unikátní technická památka. Uvnitř expozice mlynářství. Dům čp. 81 Panská rybárna.

Jaroslavice: pův. zámek renesanční z 16. stol. na návrší barokně přestavěn v 1. pol. 18. stol. V současnosti ve velmi zchátralém stavu. Klasicistní kostel sv. Jiljí z 18. stol. Radnice z r. 1889. Pranýř z konce 16. stol. na hlavní ulici. Na náměstí mariánský sloup, v obci několik barokních soch. R. 1871 archeologové odkryli stanici lovců mamutů.

Zámecký rybník: jeden z největších na Moravě (206 ha), napájen Mlýnskou strouhou. Délka hráze 2160 m, šířka až 4,8 m.

Hrádek: soubor mimořádně hodnotných památek kolem barokního kostela sv. Petra a Pavla z let 1761-64. U kostela zajímavá trojdílná brána. Kaple sv. Oldřicha u kostela je býv. románský karner. Fara v jádru středověká, kdysi sídlo maltézských rytířů.

Dyjákovice: pozdně barokní kostel sv.Michala z let 1757-61 s velmi hodnotným areálem a pozdně barokní farou.

Hevlín: pozdně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z 18. stol. s bohatě vybaveným interiérem. Gotická kamenná boží muka u kostela a sochy sv. Filipa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Rocha z pol. 19. stol.

Trávní Dvůr: národní přírodní rezervace, zbytky lužního lesa kolem starého ramene Dyje. Olšové lesíky, louky, rákosiny, malé trvalé vodní plochy. Ornitologicky významná lokalita.

Nový Přerov: původní kaple přestavěna r. 1690 na barokní kostel. V obci ekofarma Jáňův dvůr.

Přerovský vrch: kavylová step.

Dobré Pole: obec pův. obydlená Chorvaty (moravští Charváti). Kostel sv. Cecílie s jádrem z období přechodu gotiky a renesance.

Slanisko Dobré Pole: přírodní rezervace, zbytek slaniska.

Březí: obec mj. v 18. a 19. stol. obydlená chorvatskou menšinou. Kostel sv. Jana Křtitele z l. 1691-96.

Mikulov: město s městskou památkovou rezervací na hlavní trase z Brna do Vídně. Nebývale velké soustředění architektonických památek. Majetek Lichtenštejnů (1249-1560) a Dietrichštejnů (1575-1945). Město bylo tolerantní k menšinám, o čemž svědčí v 16. stol. přítomnost pronásledované sekty novokřtěnců - habánů, a dále velikost židovské obce, která byla od pol. 16. stol. do pol. 19. stol. správním centrem moravských Židů a sídlem zemského rabína. Centrem Moravy se Mikulov stal za doby kardinála Františka Dietrichštejna. Stagnace poté, kdy železnice Vídeň – Brno minula město, dále po 2. svět. válce vysídlením Němců a polohou při železné oponě. Situace se změnila po r. 1989, kdy se zvýšil ruch na hraničním přechodu a byla nově zrekonstruována silnice do Brna. Dodnes se dochovaly poměrně souvislé úseky opevnění, které bylo budováno od pol. 14. stol. Zámek, původně hrad z poč. 13. stol., hlavní přestavba poč. 17. stol. za kardinála Dietrichštejna. Dnešní pozdně barokní podoba po požáru r. 1719. V zámku je muzeum. Součástí expozice je i zámecký sklep s obřím sudem. Proboštský kostel sv. Václava, uváděn již r. 1173. Městská věž poblíž kostela sv. Václava je gotická. Piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele - kostel pův. raně barokní z l. 1666-89. Pálava - v minulosti městské lázně, připomínané již r. 1362. Dům spisovatelů s barokní fasádou. Synagoga - založena patrně kolem r. 1450. Náměstí: sloup Nejsv. Trojice z r. 1724. Kašna z r. 1680. Radnice, pův. pivovar, na radnici přebudován kolem r. 1660. Dům čp. 3, renes. budova se síťovou klenbou v průjezdu. Dům čp. 27 U rytířů, renesanční, mimořádně hodnotná stavba ze 60. let 16. stol. Dům čp. 32 ­nejvýznamnější světská barokní stavba, Dietrichštejnská hrobka, pozdně klasicistní objekt dolní části náměstí. Věž na Kozím vrchu z 15. stol. sloužila jako dělostřelecká věž a prachárna. Židovský hřbitov s 2500 náhrobky pochází z pol. 15. stol. Svatý kopeček, dominanta města v italském stylu na vrcholu vápencového kopce. Dnešní raně barokní podoba je ze 70. let 17. stol.

CHKO Pálava: zahrnuje hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. Ochraňuje nejcennější biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny se dvěma oborami pro chov zvěře.V nivě Dyje mezi Novými Mlýny a Bulhary se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.

Nový rybník: přírodní rezervace, významná hnízdiště vodních ptáků.

Sedlec: kostel sv. Víta pův. gotický. Velká barokní sýpka z konce 17. stol.

Nesyt: největší rybník na Moravě (302 ha), u Sedlece slanisko.

Biosférická rezervace Dolní Morava: území o celkové rozloze přesahující 300 km2 zahrnuje jedinečné spojení ekosystémů vápencového bradla Pálavy, unikátního středoevropského nížinného luhu na dolních tocích řek Kyjovky, Dyje a Moravy a kulturní komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. Existuje od roku 2003 a náleží do soustavy chráněných území UNESCO.

Úvaly: zemědělská a vinařská obec, kostel sv. Stanislava Kostky.

Lednicko-valtický areál: je krajinný celek o rozloze 283,09 km2. V roce 1996 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby jakéhosi přírodního parku. Kromě obcí Valtice, Lednice (spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) a Hlohovec jsou významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi. V této krajině, kolem hlavních zámků v Lednici a ve Valticích jsou roztroušeny drobné stavby, tzv. salety.

Kolonáda na Reistně: objekt postavený v l. 1814-23, zdoben sochami a reliéfy. Ze silnice k němu nutno odbočit stoupající polní cestou (pěší červená značka). Výborný rozhled na Lednicko-valtický areál, ochoz přístupný. K jízdě Kolonáda – Valtice lze použít i úsek býv. signálky s mimořádně prudkým sklonem (po trase Mikulovské vinařské).

Valtice: v l. 1391-1945 v majetku rodu Lichtenštejnů, kteří město i okolí dlouhodobě plánovitě přetvářeli v jedinečnou krajinu evropského významu. K českému území Valtice připojeny až 31. 7. 1920. Památková zóna. Zámek, původně gotický hrad, přestavěn renesančně, v l. 1643-1730 barokně. Bohatě vybavené interiéry. Zámecký park založen r. 1727. Na náměstí kostel Nanebevzetí P. Marie, velmi hodnotný, raně barokní, z l. 1631-71. Novorenesanční radnice z l. 1887-89. Mariánský morový sloup pochází z r. 1680 a historizující kašna z r. 1896. Klášter: klášterní kostel sv. Augustina z r. 1670. Františkánský klášter z l. 1662-68. V některých částech města zachovány zbytky opevnění z 15. až 16. stol. Neptunova kašna (Sklepní ulice), pochází z konce 18. stol. Vinné sklepy - Zámecký a Křížový. Expozice Národního zemědělského muzea v objektu na náměstí. Ve Valticích jsou vychováváni špičkoví odborníci v oboru stolování a podávání vín – sommeliéři.

Trasa dále pokračuje do Dolních Rakous směr Wien.