Greenway Krakow - Morava - Wien (Hamry - Hevlín)

Průběh trasy:

(Kraków - Ostrava - Olomouc -) Hamry - Blansko - Brno - Židlochovice - Nový Přerov - Hevlín (- Wien)

Charakteristika:

Greenway Kraków - Morava - Wien je páteřní cyklotrasou spojující dvě středoevropské historické metropole. Prochází historickými městy a vesnicemi, míjí romantické hrady, středověké kláštery, staré židovské hřbitovy, staré řemeslné dílny a moravské vinné sklepy. Stezka přichází do Jihomoravského kraje z kraje Olomouckého do oblasti Drahanské vrchoviny a pokračuje ze Znojemska do Dolních Rakous. Na celé trase v Jihomoravském kraji kopíruje až na výjimky tzv. Jantarovou stezku (a cyklotrasy č. 5 a 4) a postupně prochází přírodním klenotem Moravského krasu, napříč brněnskou aglomerací a vinařským a zemedělským jihem Brna až po hranici s Rakouskem na Znojemsku. Trasa je vedena převážně po klidných asfaltových komunikacích, v některých krátkých úsecích však také po nezpevněných cestách. Výjimku tvoří průjezd městem Brnem, kde není dobudována cyklistická infrastruktura a průběh tedy není plynulý a vyžaduje pozornosti. Na cestu doporučujeme vyrazit na trekovém či horském kole, silniční kola nejsou pro celou trasu nejvhodnější.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 140 (350) km
Značení trasy: Dopravní s logem
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 626 m n.m. / 171 m n.m.
Celkové převýšení: 3775 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 2420 m

Zajímavosti na trase:

Trasa přichází z Olomouckého kraje ze směru Olomouc a Prostějov.

Repešský žleb: hluboké lesnaté údolí prochází severní částí Vojenského újezdu Březina a z něj zakázáno odbočení k jihu do nitra VÚ

Vysočany: dříve dvě obce Molenburk a Housko, Molenburku dominuje kostel, mezi oběma částmi rybník vhodný ke koupání.

Šošůvka: u obce významný vyhlídkový bod Helišova skála. Opuštěný lom (kulmské droby) s jezírkem, na kole příjezd možný.

Sloup: významné moravské mariánské poutní místo, kostel P. Marie Bolestné s dvěma věžemi vysokými 42 m z l. 1751–54.

CHKO Moravský kras: chráněná krajinná oblast zahruje nejrozsáhlejší a nejvíce zkrasovělé území České republiky. Zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty. Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání - Býčí skála. Nejznámější jeskyní jižní části krasu je jeskyně Ochozská s délkou téměř 2 km. Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti.

Sloupsko-šošůvské jeskyně: složitý jeskynní systém na ponorech Sloupského potoka. Spodním patrem protéká ponorný Sloupský potok (ponor pod skálou Hřebenáč u vchodu do jeskyní), část horního patra (1,2 km) je zpřístupněna pro veřejnost. Východ z jeskyní v jeskyni Kůlna - tunelovitá jeskyně, nejvýznamnější sídliště neandrtálského člověka v ČR, nálezy kosterních pozůstatků, kamenných nástrojů a kostí ulovených zvířat. Za okupace podzemní továrna. Systém Sloupsko-šošůvských jeskyní propojen z Macochou a Amatérskou jeskyní.

Ostrov u Macochy: pozdně barokní kostel sv. Maří Magdalény - cca 100 m pod kostelem u silnice Ostrovská propast uzavřená mříží, v obci propadání potoka Lopače. Větrný mlýn z 2. pol. 19. stol. Přírodní rezervace Balcarova skála a Vintoky (krasové jevy).

Jeskyně Balcarka: objevena v l. 1923-24 obyvateli Ostrova, veřejnosti zpřístupněna v roce 1936 a 1938.

Macocha: světově známá propast hluboká 138,7 m (měřeno k hladině Dolního jezírka). Jezírko je hluboké 48,9 m, celková hloubka propasti je tedy 187,6 m. Ústí má impozantní rozměry 76 x 174 m a přibližně oválný tvar. Propast vznikla zřícením stropu mohutné jeskyně. Dnem (součást prohlídkové trasy Punkevních jeskyní) protéká říčka Punkva, na dně dvě jezírka: Horní a Dolní. Spojení s Pustým žlebem kabinkovou lanovkou - přeprava kol povolena.

Kateřinská jeskyně: objevena r. 1909 skupinou K. Absolona, délka chodeb je 500 m, z toho zpřístupněno je 300 m, významné nálezy koster jeskynních medvědů.

Punkva: krasový tok, vznikající v Amatérské jeskyni soutokem Sloupského potoka a holštejnské Bílé vody. Protéká Macochou a vyvěrá ve výtoku Punkvy. Povrchově teče spodní částí Pustého žlebu. U Blanska ústí do Svitavy.

Punkevní jeskyně: veřejnosti přístupné jeskyně. Objeveny K. Absolonem v l. 1909–33. Prohlídková trasa vede nejdříve suchou částí, pak na dno propasti Macocha a zpět plavbou na podzemní Punkvě.

Blansek: zřícenina hradu z 13. stol. nad Pustým žlebem naproti Punkevním jeskyním. Kola nutno nechat a hlídat ve žlebu a vystoupat po pěší zelené trase, nebo přijet polní cestou od Nových Dvorů.

Skalní Mlýn: hotel.

Blansko: koncem 17. stol. zde vznikla huť, základ železářství. Zámek z r. 1574, dnes Muzeum Moravského krasu, dějin železářství a umělecké litiny. Pův. románský kostel sv. Martina přestavěn v l. 1707 až 1710. Nejstarší dřevěný kostel v ČR z r. 1601-1640, přemístěný v r. 1936 z Podkarpatské Rusi. Budova ADASTu z 19. stol. ve slohu tudorské gotiky. V Blansku působil Dr. Jindřich Wankel, mj. objevitel významných nálezů z doby halštatské v jeskyni Býčí skála.

Nový hrad: zřícenina rozlehlého gotického hradu nad Svitavou. Od rozcestí možno po strmé lesní silnici dojet téměř až ke hradu  po cyklotrase 5119.

Adamov: ráz města dán podnikem ADAST a panelovou výstavbou. Adamovské strojírny se starou tradicí. Novogotický kostel sv. Barbory z l. 1855-57. Uvnitř část oltáře z kláštera ve Zwettlu, vynikající dílo pozdní gotiky z l. 1516-25.

Babice nad Svitavou: původně gotický farní kostel sv. Jana Křtitele přestavěný barokně.

Malužín: přírodní rezervace na pravém břehu Svitavy.

Bílovice nad Svitavou: novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z l. 1908-13 ovlivněn secesí. V minulosti pobyty významných osobností (Rudolf Těsnohlídek, S. K. Neumann, bratři Čapkové). Východiště do „kraje lišky Bystroušky“.

Hády: dominanta vých. okolí Brna, nejjižnější výběžek Moravského krasu. Býv. těžba vápenců ve velkolomech. Vynikající rozhledové místo nad Brnem. Národní přírodní rezervace Hádecká planinka.

Brno-Obřany: nad řekou Svitavou vých. od obce hradiště lidu popelnicových polí opevněné přes 2 km dlouhým valem. Stráň nad tunelem chráněna jako přírodní památka teplomilné květeny. V zahradě domu č. 35a na Mlýnském nábřeží zahradní miniželeznice s možností svezení pro děti, funguje o víkendech.

Brno-Zábrdovice: barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z l. 1661 – 68. Budovy býv. premonstrátského konventu - vojenská nemocnice. Poblíž městské lázně a koupaliště.

Brno-Černovice: u železničního mostu tzv. Floriánův pramen představuje artéský vrt s podzemní vodou. Nedaleký Černovický hájek chrání jako přírodní rezervace poslední zbytek lužního lesa v Brně. Pravidelně zaplavovaná oblast.

Brno-Komárov: nejstarší stojící budovu v Brně představuje kostel sv. Jiljí stojící v místě někdejšího benediktinského proboštství Na luhu založeného roku 1104, které zde trvalo až do roku 1527. Kostel s románským portálem nese stopy mnoha přestaveb. Na břehu řeky Svratky za fotbalovým stadionem FC Sparta vyrůstá in-line areál.

Soutok Svratky a Svitavy: nejjižnější bod trasy č. 5, odkud pokračuje dále k jihu trasa č. 4 "Jantarová stezka" Brno-Wien; a také k severu okolo řeky Svratky trasa č. 1 "Pražská trasa" Brno-Praha; soutok dvou řek protékající Brnem představuje spolu s probíhající cyklostezkou a přilehlými obchodními centry významnou rekreační zónu brněnských obyvatel.

Modřice, Olympia: v obci barokní kostel sv. Gottharda z l. 1723-26, původně románský. Barokní fara v Masarykově ulici z doby kolem r. 1726. Na náměstí kaple sv. Václava novobarokní s kubistickými prvky. Tramvajové spojení s Brnem. Nákupní a zábavní centrum Olympia otevřeno r. 1999.

Rebešovice: zvonice na návsi z r. 1830, zámeček s kaplí sv. Doroty.

Rajhradice: sýpka z r. 1809, kaple z l. 1896-7 a zvonice v Loučce z r. 1848.

Rajhrad: podle tradice místo návštěvy sv. Cyrila a Metoděje, r. 1048 založeno na místě velkomoravského hradiště probošství břevnovských benediktinů. Podle projektu J. Santiniho postaven v l. 1722-39 barokní kostel sv. Petra a Pavla na místě starší trojlodní baziliky. Konvent a prelatura kláštera až z 19. stol. V části upravených klášterních budov se nachází Památník národního písemnictví na Moravě. V parku u kláštera barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. V obci pozdně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z l. 1722-39 a pozdně barokní socha sv. Floriána z 18. stol. Technickou památkou je most přes rameno Svratky z l. 1760-61.

Opatovice: kostel sv. Karla Boromejského.

Blučina: pozdně renesanční radnice z r. 1602, kostel Nanebevzetí P. Marie s pozdně románským jádrem ze 13. stol. Barokní morový sloup z doby kolem r. 1720. Při silnici od Moutnice barokní boží muka z 18. stol.

Výhon: kopec chráněný jako přírodní park s ovocnými sady a s 18 m vysokou volně přístupnopu rozhlednou na vrcholu poskytuje vynikající rozhled na Dyjskosvratecký úval. V prostoru kopce nalezeny doklady sídlišť starých kultur. Na kole přístupné od křižovatky silnic u dálnice.

Židlochovice: renesanční zámek r. 1592. Přestavba na reprezentační barokní sídlo v l. 1722-28, empírové stavební úpravy v l. 1844-45. Od r. 1918 majetekem československého státu. Od r. 1924 letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka. Dnes reprezentační místo významných mezistátních setkání. U zámku přístupný přírodně-krajinářský park.
Renesanční radnice z r. 1559, přestavená empírově. Naproti secesně přestavený dům r. 1911, na nám. Míru secesní Národní dům z r. 1912 a novorenesanční dům č. 28 z 2. pol. 19. stol. Vrcholně barokní farní kostel Povýšení sv. Kříže z l. 1717-30.

Žabčice: sýpka z r. 1713 na dvoře statku. Nedaleko od vsi na tzv. Kulatém kopci stávala ve středověku tvrz Koválov a u ní malá vesnička stejného jména s kostelíkem (podle zprávy z r. 1307).

Přísnotice: kříž při silnici do Vranovic ze 17. stol., připomínající vpád Tatarů na Moravu r. 1663.

Vranovice: R. 1515 vystavěn most přes Svratku mezi Vranovicemi a Pouzdřany. Stavba železnice Vídeň-Břeclav-Brno r. 1839. 7.7.1839, kdy byl vypraven první vlak, došlo zde k první železniční nehodě ve střední Evropě.

Plačkův les a říčka Šatava: přírodní rezervace, lužní les, zimoviště orla mořského.

Ivaň: klasicistní kostel sv. Bartoloměje z r. 1791 a pozdně barokní fara z 2. pol. 18. stol.

Pasohlávky: raně barokní kostel sv. Anny ze 17. stol. V obci termální bazén. Koupání a rekreace u Horní novomlýnské nádrže v prostoru Velké a Malé Laguny, počet obyvatel obce se v době rekreační špičky výrazně zvyšuje. Rybolov, vodní sporty, kempy a penziony. Na vodní ploše nádrže provozována od května do října lodní doprava. Cyklistický okruh okolo autokempu Merkur vede po březích nádrží Nové Mlýny.

Vodní dílo Nové Mlýny: tři přehradní nádrže na Dyji (v součtu 32 km2), voda pro závlahy, energetické využití (Dolní nádrž), možnost regulovat vodní stavy (pozitivní vliv na odtok při povodních r. 1997) a široké možnosti rekreace a rybaření. Stavbou zničen ekosystém lužních lesů na soutoku Jihlavy, Svratky a Dyje, které zůstaly zachovány jev okrajových rezervacích. Střední nádrž je rovněž přírodní rezervací „Věstonická nádrž“ chráněná jako hnízdiště vodního ptactva. Uprostřed ní stojí zachován na ostrůvku kostel sv. Linharta z původní zatopené obce Mušov.

Hradisko: návrší sev. od Horní Novomlýnské nádrže. Pozůstatky římské vojenské stanice z l. 166 až 181 na severní hranici římského impéria na styku s germánskými kmeny. Unikátní nálezy velitelské budovy, lázní s přívodem vody, cihel s římskými nápisy, mincí, keramiky, spon a brnění. Ojedinělá lokalita na našem území.

Brod n. Dyjí: kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1770 z období přechodu baroka do klasicismu. Výrazný dvojdům čp. 83 klasicistní.

Drnholec: renesanční zámek z r. 1583, v 18. stol upraven barokně až klasicistně. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750-57, pozdně renesanční fara, býv. renesanční radnice s letopočtem 1591, měšťanské empírové domy a barokní sousoší P. Marie z r. 1718. V Drnholci a okolí je velmi nízký roční srážkový úhrn, výrazně se zde projevuje nízká nadmořská výška a srážkový stín Českomoravské vrchoviny.

Novosedly: raně gotický kostel sv. Oldřicha ze 13. stol. Na návsi mariánský sloup z 18. stol.

Slanisko Novosedly: přírodní rezervace, lokalita vzácných druhů slanomilných rostlin a slanomilného hmyzu.

Nový Přerov: původní kaple přestavěna r. 1690 na barokní kostel. V obci ekofarma Jáňův dvůr.

Přerovský vrch: kavylová step.

Trávní Dvůr: národní přírodní rezervace, zbytky lužního lesa kolem starého ramene Dyje. Olšové lesíky, louky, rákosiny, malé trvalé vodní plochy. Ornitologicky významná lokalita.

Hevlín: pozdně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z 18. stol. s bohatě vybaveným interiérem. Gotická kamenná boží muka u kostela a sochy sv. Filipa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Rocha z pol. 19. stol.

Někdejším hraničním přechodem do města Laa an der Thaya pokračuje cyklotrasa směr Wien.