48 (Hevlín - Slavonice)

Průběh trasy:

Hevlín – Hrádek – Hnanice – Šobes – Čížov – Vranov nad Dyjí – Vratěnín – (Slavonice)

Charakteristika:

Příhraniční cyklotrasa podél jižní moravské hranice s Rakouskem. Prochází zčásti jihomoravskou polní krajinou poblíž toku řeky Dyje pod Znojmem, po té znojemskou vinařskou oblastí vstupuje do unikátní přírody Národního parku Podyjí. Za Vranovem nad Dyjí sleduje opět dále hranici směrem do Jihočeského kraje. Rovinatá krajina je po první třetině trasy vystřídána značně členitým terénem Vysočiny jimž se prořezává Dyje v hlubokých kaňonech. Tento terén v překrásné přírodní scenérii trasa opakovaně zdolává, když překračuje 3x hlavní dyjské údolí, zatímco mezi jednotlivými sjezdy vede po horní hraně nad údolím řeky nebo v krajině s dalekými výhledy. Většina trasy vede po bývalé vojenské signálce a po vedlejších silnicích. V národním parku i po pěšinách a horších lesních a polních cestách. Pod ostrohem Šobes překračuje řeku po úzkém mostě a stoupá strmě nesjízdnými cestami. I na asfaltových signálkách jsou místy velmi prudké sklony. Zbytek trasy vede po málo frekventovaných silnicích III. třídy Vranovska.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 93,2 (118) km
Značení trasy: Značení dopravní s číslem, v Národním parku Podyjí značení pásové (značka červená)
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 503 m n.m. / 150 m n.m.
Celkové převýšení: 6132 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 3331 m

Zajímavosti na trase:

Hevlín: pozdně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z 18. stol. s bohatě vybaveným interiérem. Gotická kamenná boží muka u kostela a sochy sv. Filipa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Rocha z pol. 19. stol.

Dyjákovice: pozdně barokní kostel sv.Michala z let 1757-61 s velmi hodnotným areálem a pozdně barokní farou.

Hrádek: soubor mimořádně hodnotných památek kolem barokního kostela sv. Petra a Pavla z let 1761-64. U kostela zajímavá trojdílná brána. Kaple sv. Oldřicha u kostela je býv. románský karner. Fara v jádru středověká, kdysi sídlo maltézských rytířů.

Jaroslavice: pův. zámek renesanční z 16. stol. na návrší barokně přestavěn v 1. pol. 18. stol. V současnosti ve velmi zchátralém stavu. Klasicistní kostel sv. Jiljí z 18. stol. Radnice z r. 1889. Pranýř z konce 16. stol. na hlavní ulici. Na náměstí mariánský sloup, v obci několik barokních soch. R. 1871 archeologové odkryli stanici lovců mamutů.

Zámecký rybník: jeden z největších na Moravě (206 ha), napájen Mlýnskou strouhou. Délka hráze 2160 m, šířka až 4,8 m.

Slup: pozdně gotický kostel Jména P. Marie z konce 15. stol. Vodní mlýn připomínán již v 16. stol., unikátní technická památka. Uvnitř expozice mlynářství. Dům čp. 81 Panská rybárna.

Oleksovičky: zvonička a sousoší Nejsv. Trojice.

Strachotice: barokní kostel sv. Jiří z 18. stol. Sousoší Nejsv. Trojice. Částečně zachována lidová architektura.

Micmanice: mlýn nejstarší doložený v okolí (již r. 1302), dnes malá vodní elektrárna. Kaple z r. 1895. Sousoší Piety u silnice do Strachotic.

Vrbovec: kostel sv. Jana Křtitele ze 16. stol. stojí patrně na románských základech; stavebně později upravován.

Chvalovice: v jádru pozdně gotický kostel sv. Markéty z 15. stol. s pozdějšími úpravami, Naproti kostela pozdně barokní býv. klášterní rezidence, upravená dnes pro společenské potřeby obce. V obci několik hodnotných barokních soch. Záp. od obce vinný sklep, původně klášterní.

Hatě u Znojma: netradiční rozhlednou je vyhlídková věž nákupního a zábavního centra „Excalibur City“ v Hatích u Znojma. V současnosti uzavřená a v opravě.

Šatov: v jádru pozdně gotický kostel sv. Martina z 15. stol.. Fara z 18. stol. Sídlo vinařských závodů Znovín Znojmo, a. s., které provozují mj. „Malovaný sklep“ vyzdobený naivním uměním přímo na pískovcových stěnách. V okolí obce četná předválečná opevnění, pěchotní srub „Zahrada“ zpřístupněn v rámci sezónní prezentace. Dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy. Vesnická památková zóna.

Hnanice: pozdně gotický kostel sv. Wolfganga z l. 1480–96. U celnice pomník čs. důstojníka Otmara Chlupa, který se stal na podzim r. 1938 jednou z prvních obětí nacistických ordnerů. Vinařská obec, dochovány hodnotné lidové stavby, zvláště vinné sklepy.

Národní park Podyjí: rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrujícím údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a Dyje zde vytváří mnoho meandrů lemovaných skalními útvary a kamennými moři. Na rakouské straně navazuje NP Thayatal. Hodnoty parku spočívají v jedinečné geomorfologii a celkové zachovalosti dyjského kaňonu. Najdeme zde téměř neobydleného říčního údolí – je to nejzachovalejší a nejméně dotčené říční údolí v Česku. Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná území ČR. Krajinné podmínky umožňují růst jak rostlin chladno a stínomilných v hlubokých údolích, tak i teplomilných na výslunných stráních.

Šobes: skalnatý hřeben v hluboce zaklesnutém meandru řeky Dyje. Z cesty po hřebenu ostrohu jsou pěkné výhledy na obě strany do údolí Dyje. Na jižních svazích velmi kvalitní vinice Znovínu Znojmo, jejíž prohlídku možno v době od 15. 6. do 31. 9. spojit se zakoupením a degustací šobeských vín ve stánku na vinici.

Nový Hrádek: zřícenina hradu na nejužším místě skalnaté šíje, asi 80 metrů nad hladinou Dyje vybudovaný Janem Jindřichem Lucemburským jako opevněné sídlo plášťového typu využívané k příležitostným loveckým pobytům. V roce 1420 vlastnili pevnost rakouští Eitzingerové, kteří na protilehlém břehu Dyje vlastnili i hrad Kaju. Po mnoha přestavbách utrpěl za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 obsazen a částečně pobořen švédským vojskem generála Torstensona.
Po roce 1800 adaptoval pozdější majitel starší budovu na hájovnu a v dolní části zříceniny, zřídil prodejní sklad kameninového zboží z vlastní vranovské továrny. V současnoti hrad přístupný od května do června s prohlídkou. Od roku 2002 národní kulturní památkou. Z hradu je zajímavá vyhlídka na údolí Dyje, meandrující kolem rakouského Umlaufbergu a našeho Ostrohu (jsou vidět tři řečiště tekoucí různými směry).

Lukov: pozdně barokní kostel sv. Jiljí přestavěný v 19. stol. Pranýř z r. 1609 u kostela.

Horní Břečkov: pův. renesanční kostel sv. Klimenta z 2. pol. 16. stol.

Čížov: východiště k hraničnímu přechodu pro pěší a cyklisty do Hardeggu. Na sev. okraji obce parkoviště, kde je nutno odstavit všechna motorová vozidla. Na jižním okraji obce je ponechána část ženijně technických zátarasů hraničního pásma s hlídkovou věží. Návštěvnické a informační středisko Národního parku Podyjí. Kaple Bolestné Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v obci pozdně barokní s mladšími úpravami.

Lusthaus: přírodní památka – lokalita bledule jarní. Dochovány zahradní stavby: novogotický altán Lusthaus, klasicistní altán Sibyla a obelisk.

Lesná: na vých. okraji obce obnovený větrný mlýn holandského typu, v němž je zřízena vinárna. Muzeum motocyklů. Klasicistní kostel sv. Teresie z 19. století. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Vranovská přehrada: vybudována v l. 1930–33, hráz vysoká 59,9 m a dlouhá v koruně 292 m, jezero o délce asi 30 km. Na přehradě provozována lodní doprava.

Vranov nad Dyjí: pův. zeměpanský hrad na ochranu jižní hranice zmiňován již r. 1100. Koncem 17. stol. přestavba na barokní zámek. Kostel Nanebevzetí P. Marie s karnerem je v jádru pozdně románský z pol. 13. stol., přestavěný kolem r. 1717. Z téže doby pochází i fara, upravená na přelomu 18. a 19. stol. Na skalnatém návrší nad silnicí na Znojmo kříž hraběnky Mniszkové z r. 1846 a u první serpentiny nahoře barokní kaple Nejsv. Trojice z konce 18. stol. U kostela pozdně románská rotunda - karner sv. Ondřeje, barokní morový sloup na náměstí, barokní socha Madony za kostelem na starém hřbitově, barokní socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Dyji, barokní vodní mlýn s kamenným jezem, pozdně barokní dům zámeckého zahradníka u hřiště a další historické domy městečka. V Zadních Hamrech empirová kaple sv. Heleny, pod starou školou rozsáhlé sklepní prostory. Severozápadně, severovýchodně i jižně od zámku rozsáhlé krajinné, lesoparkové a zahradní úpravy. Budovány byly od doby kolem roku 1700.

Podmyče: barokní kaple sv. Markéty upravená v 19. stol. Na návrší nad obcí pozdně barokní poklona. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Nový Petřín: kaple Panny Marie Pomocnice z 19. stol. je klasicizující. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Starý Petřín: kostel Stětí sv. Jana Křtitele, pův. pozdně románský, přestavěn pozdně barokně kolem r. 1770.

Podhradské skály: přírodní památka, zbytky bukojedlových porostů na skalách s teplomilnou flórou a faunou.

Bau: přírodní rezervace, skály nad Dyjí s teplomilnou vegetací.

Podhradí nad Dyjí: významné rekreační středisko. Dochovány hodnotné lidové stavby. Nad obcí zřícenina hradu Frejštejn, postavený na počátku 13. stol. z dob Přemysla Otakara II. jako strážní hrad na česko-rakouské hranici. V 15. stol. na příkaz moravských stavů zbořen. Přestavba na pevnost již nebyla dokončena a hrad zůstal zříceninou.

Uherčice: slovanské osídlení z 9. stol. Koncem 15. stol. gotická tvrz, na jejímž místě byl koncem 16. stol. vybudován renesanční zámek, patřící k nejcennějším stavebním památkám na Moravě. Od r. 1996 probíhá generální památková obnova zámku. Barokní zahrada a lesopark s hradní zříceninou a obeliskem s arkádami. Dochovány hodnotné hospodářské a lidové stavby. V obci i okolí hodnotné stromy a aleje.

Vratěnín: památková zóna vesnického typu, bývalý klášter řádu Bosých augustiniánů, bývalá barokní stanice dostavníkové pošty, na okraji obce mohutný dub.

Trasa dále pokračuje do Jihočeského kraje směr Slavonice.