47; Moravská stezka (Veselí nad Moravou - Hodonín)

Průběh trasy:

(Olomouc) - Veselí nad Moravou – Hodonín

Charakteristika:

Jižní část páteřní cyklotrasy spojující střední Moravu s jižní na trase kopírující tok řeky Moravy. V úseku Jihomoravského kraje prochází regionem Slovácka a Strážnického Pomoraví v jeho nejcennějších přírodních partiích. V tomto úseku vede většinou po zpevněných polních cestách, místy horší kvality, v údolní nivě řeky. Přes města a vesnice obvykle prochází po místních komunikacích. Postupně se na mnohých úsecích budují kvalitní cyklostezky, nezřídka kopírující proslulý Baťův kanál. Asi 1 km dlouhý úsek, vedený po silnici I. tř. u Rohatce, vyžaduje zvýšenou pozornost.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 31,3 (153) km
Značení trasy: Značení dopravní s číslem
Vhodný typ kola: Krosové
Maximální / minimální nadmořská výška: 200 m n.m. / 164 m n.m.
Celkové převýšení: 549 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 327 m

Zajímavosti na trase:

Trasa přichází z Olomouckého a Zllínského kraje ze směru Jeseník, Olomouc, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště

Veselí nad Moravou: část města na říčním ostrově je městskou památkovou zónou. Renesanční zámek postavený na místě hradu v 16. stol. Nedaleko nádraží barokní kostel sv. Andělů Strážných z l. 1714-34, nápadný vysokou střechou a malými věžemi; při kostele zachovány budovy býv. kláštera servitů. V jádře pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje z 1. pol. 13. stol. Synagoga, areál vodní elektrárny a býv. panský dvůr čp. 664.

Vnorovy: v 1. pol. 19. stol. spadl v blízkosti obce meteorit o váze přes 3,5 kg, uložený ve vídeňském muzeu. Rodiště Martina Húska, husitského kněze (upálen v Praze r. 1421) a odbojové pracovnice Marušky Kudeříkové, která za 2. svět. války spolupracovala při převádění Čechů na Slovensko a byla za to popravena nacisty. Novobarokní kostel sv. Alžběty z poč. 20. stol.

Strážnice: město bylo obehnáno hradbami, zpevněnými za Přemysla Otakara II., z nichž se zachovaly tři brány: Veselská, Skalická a V Šancích. Za třicetileté války v majetku Žerotínů zde vzniká bratrský dům a škola, kterou navštěvuje i J. Á. Komenský (pamětní deska). Památková zóna. Zámek od 15. stol. několikrát přestavovaný. Kostel sv. Martina s městskou zvonicí zbarokizován v 1. pol. 18. stol., býv. piaristický kostel P. Marie z 18. stol., při něm komplex budov býv. piaristického kláštera, kde na pozdějším gymnáziu studoval T. G. Masaryk (pamětní deska). Židovský hřbitov v blízkosti zámeckého parku. Keramická výroba v rodinné dílně Landsfeldů a modrotisky z dílny F. Jocha. Vinařství známo zejména ušlechtilými bílými víny z trati Žerotín. Světově proslulá je Strážnice svými národopisnými Strážnickými slavnostmi, konanými každoročně v zámeckém parku již od r. 1946, v posledních letech i s mezinárodní účastí. Ústav lidové kultury a muzeum s expozicemi slovácké keramiky, lidových nástrojů a Strážnických slavností (na zámku). Skanzen s vesnickými stavbami jv. Moravy.

Přírodní park Strážnické Pomoraví: 31 km2 takto chráněné plochy představuje ukázku harmonické krajiny bezprostředního okolí přirozeného vodního toku se zbytky starých slepých ramen, mokrými loukami a fragmentem každoročně zaplavovaného lužního lesa. Tyto zlomky přirozené lužní krajiny doplňují staré sady...

Rohatec: v okolí ropné vrty a nečinné doly na lignit. Blízko křižovatky železniční trati Rohatec – Sudoměřice s Morávkou stojí násypné zařízení, jímž se nakládal lignit na lodě, plující odsud Baťovým kanálem do Otrokovic. 

Baťův kanál: plavební kanál vedoucí souběžně s řekou Moravou vybudovaný zlínským podnikatelem T. Baťou v úseku Rohatec - Otrokovice, sloužící dříve zejména k přepravě jihomoravského lignitu pro baťovské elektrárny v Otrokovicích, později zanedbaný. Je dlouhý 50 km, z toho 26 km vede korytem řeky Moravy a zbytek umělým průplavem, určeným též k zavlažování. Do provozu uveden r. 1938. Doprava uskutečňována ocelovými čluny o délce 36 m a hloubce ponoru 1,2 m taženými zprvu koňmi, později traktorem. Proto byla také podél celého umělého kanálu vybudována hráz, po níž se zvířata nebo stroje pohybovaly. R. 1945 kanál zničen ustupující německou armádou, po válce sice r. 1947 provoz nakrátko obnoven, ale pak jako neekonomický zastaven. Po r. 1989 postupně zprovozňován pro výletní a sportovní (motorové) lodě. Plout se musí mj. přes plavební komory (je jich 13), průjezd lodí přes komory zdarma. Na některých výletních lodích přeprava kol povolena. Na březích půjčovny lodí a možnost objednat si program s jízdou na vlastní nebo pronajaté lodi.

Očovské louky: přírodní památka, vlhké a zamokřené louky a mokřady.

Hodonín: původně renesanční zámeček z r. 1556 barokně přestavěn v pol. 18. stol.; v něm sbírky Masarykova vlastivědného muzea. Kostel sv. Vavřince vznikl přestavbou staršího, připomínaného již ve 13. stol. Fara uváděna již k r. 1240. Stará radnice na Masarykově náměstí z poč. 17. stol. Býv. židovský hřbitov při silnici na Břeclav (proti cukrovaru) s náhrobními kameny z 16. - 20. stol. přeměněn v park. Dům umělců, dnes Galerie výtvarného umění, je dílem arch. Ant. Blažka. Nejslavnějším hodonínským rodákem je první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. V areálu nemocnice jodové lázně. V bývalém dvoře Kuncova domu vaří od roku 1994 Minipivovar Kunc. V ulice Kasárenská Muzeum naftového dobývání a geologie.