4; Jantarová stezka; Cyklostezka Brno - Vídeň (Brno-Přízřenice - Hevlín (Wien))

Průběh trasy:

Brno, stadion FC Sparta – Modřice, Olympia – Židlochovice – Pasohlávky – Hevlín, hraniční přechod – (Wien)

Charakteristika:

Cyklistická stezka Brno-Vídeň spojuje dvě středoevropské metropole. Prochází převáženě územím jižní Moravy a dolnorakouské oblasti Weinviertel. Oba sousedící regiony jsou proslulé vínem, vinicemi a svou vinařskou kulturou. Díky množství atraktivních cílů a mírnému terénu pahorkatiny jsou ideálním místem pro cykloturistiku. Samotná stezka, vedoucí z Brna přes Modřice, Židlochovice, Pasohlávky a Nový Přerov k hraničnímu přechodu Hevlín/Laa an der Thaya a dále přes Mistelbach do Vídně a zavede Vás do nejmalebnějších koutů jižní Moravy a Weinviertelu. Trasa vede převážně po silnicích III. třídy, po účelových asfaltových komunikacích nebo po nově vybudovaných cyklostezkách, při státních hranicích s Rakouskem také po bývalé signálce. Oblíbená mezi cyklisty a in line bruslaři zejména na úseku mezi Brnem a nákupním centrem Olympia. Výhodná rovinným profilem a relativní bezpečností pro rodiny s dětmi. Oblíbená také dálkovými jezdci jako spojnice Brna s Pálavou, Lednicko-valtickým areálem, Novomlýnskými nádržemi nebo Brna s Vídní. Nevýhodou trasy je nedostatek doprovodné zeleně, nedoporučujeme ji v tropických dnech. Na moravském úseku je pro Vás připraveno 15 originálních cyklistických odpočívek s mapou trasy. O cyklistickou stezku pečuje Sdružení cyklistická stezka Brno-Vídeň, v níž jsou sdruženy obce a občanská sdružení působící v koridoru stezky.

Parametry trasy:

Náročnost trasy: Turista
Délka trasy: 66,2 (130) km
Značení trasy: Značení dopravní s číslem
Maximální / minimální nadmořská výška: 219 m n.m. / 171 m n.m.
Celkové převýšení: 664 m
Celkem vystoupeno výškových metrů: 332 m

Zajímavosti na trase:

Soutok Svratky a Svitavy: nesevernější bod trasy, odkud pokračuje dále k severu okolo řeky Svratky trasa č. 1 "Pražská trasa" Brno-Praha, a okolo řeky Svitavy trasa č. 5 "Jantarová stezka" směr Olomouc a Kraków; soutok dvou řek protékající Brnem představuje spolu s probíhající cyklostezkou a přilehlými obchodními centry významnou rekreační zónu brněnských obyvatel.

Modřice, Olympia: v obci barokní kostel sv. Gottharda z l. 1723-26, původně románský. Barokní fara v Masarykově ulici z doby kolem r. 1726. Na náměstí kaple sv. Václava novobarokní s kubistickými prvky. Tramvajové spojení s Brnem. Nákupní a zábavní centrum Olympia otevřeno r. 1999.

Rebešovice: zvonice na návsi z r. 1830, zámeček s kaplí sv. Doroty.

Rajhradice: sýpka z r. 1809, kaple z l. 1896-7 a zvonice v Loučce z r. 1848.

Rajhrad: podle tradice místo návštěvy sv. Cyrila a Metoděje, r. 1048 založeno na místě velkomoravského hradiště probošství břevnovských benediktinů. Podle projektu J. Santiniho postaven v l. 1722-39 barokní kostel sv. Petra a Pavla na místě starší trojlodní baziliky. Konvent a prelatura kláštera až z 19. stol. V části upravených klášterních budov se nachází Památník národního písemnictví na Moravě. V parku u kláštera barokní socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. V obci pozdně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z l. 1722-39 a pozdně barokní socha sv. Floriána z 18. stol. Technickou památkou je most přes rameno Svratky z l. 1760-61.

Opatovice: kostel sv. Karla Boromejského.

Blučina: pozdně renesanční radnice z r. 1602, kostel Nanebevzetí P. Marie s pozdně románským jádrem ze 13. stol. Barokní morový sloup z doby kolem r. 1720. Při silnici od Moutnice barokní boží muka z 18. stol.

Výhon: kopec chráněný jako přírodní park s ovocnými sady a s 18 m vysokou volně přístupnopu rozhlednou na vrcholu poskytuje vynikající rozhled na Dyjskosvratecký úval. V prostoru kopce nalezeny doklady sídlišť starých kultur. Na kole přístupné od křižovatky silnic u dálnice.

Židlochovice: renesanční zámek r. 1592. Přestavba na reprezentační barokní sídlo v l. 1722-28, empírové stavební úpravy v l. 1844-45. Od r. 1918 majetekem československého státu. Od r. 1924 letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka. Dnes reprezentační místo významných mezistátních setkání. U zámku přístupný přírodně-krajinářský park.
Renesanční radnice z r. 1559, přestavená empírově. Naproti secesně přestavený dům r. 1911, na nám. Míru secesní Národní dům z r. 1912 a novorenesanční dům č. 28 z 2. pol. 19. stol. Vrcholně barokní farní kostel Povýšení sv. Kříže z l. 1717-30.

Žabčice: sýpka z r. 1713 na dvoře statku. Nedaleko od vsi na tzv. Kulatém kopci stávala ve středověku tvrz Koválov a u ní malá vesnička stejného jména s kostelíkem (podle zprávy z r. 1307).

Přísnotice: kříž při silnici do Vranovic ze 17. stol., připomínající vpád Tatarů na Moravu r. 1663.

Vranovice: R. 1515 vystavěn most přes Svratku mezi Vranovicemi a Pouzdřany. Stavba železnice Vídeň-Břeclav-Brno r. 1839. 7.7.1839, kdy byl vypraven první vlak, došlo zde k první železniční nehodě ve střední Evropě.

Plačkův les a říčka Šatava: přírodní rezervace, lužní les, zimoviště orla mořského.

Ivaň: klasicistní kostel sv. Bartoloměje z r. 1791 a pozdně barokní fara z 2. pol. 18. stol.

Pasohlávky: raně barokní kostel sv. Anny ze 17. stol. V obci termální bazén. Koupání a rekreace u Horní novomlýnské nádrže v prostoru Velké a Malé Laguny, počet obyvatel obce se v době rekreační špičky výrazně zvyšuje. Rybolov, vodní sporty, kempy a penziony. Na vodní ploše nádrže provozována od května do října lodní doprava. Cyklistický okruh okolo autokempu Merkur vede po březích nádrží Nové Mlýny.

Vodní dílo Nové Mlýny: tři přehradní nádrže na Dyji (v součtu 32 km2), voda pro závlahy, energetické využití (Dolní nádrž), možnost regulovat vodní stavy (pozitivní vliv na odtok při povodních r. 1997) a široké možnosti rekreace a rybaření. Stavbou zničen ekosystém lužních lesů na soutoku Jihlavy, Svratky a Dyje, které zůstaly zachovány jev okrajových rezervacích. Střední nádrž je rovněž přírodní rezervací „Věstonická nádrž“ chráněná jako hnízdiště vodního ptactva. Uprostřed ní stojí zachován na ostrůvku kostel sv. Linharta z původní zatopené obce Mušov.

Hradisko: návrší sev. od Horní Novomlýnské nádrže. Pozůstatky římské vojenské stanice z l. 166 až 181 na severní hranici římského impéria na styku s germánskými kmeny. Unikátní nálezy velitelské budovy, lázní s přívodem vody, cihel s římskými nápisy, mincí, keramiky, spon a brnění. Ojedinělá lokalita na našem území.

Brod n. Dyjí: kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1770 z období přechodu baroka do klasicismu. Výrazný dvojdům čp. 83 klasicistní.

Drnholec: renesanční zámek z r. 1583, v 18. stol upraven barokně až klasicistně. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750-57, pozdně renesanční fara, býv. renesanční radnice s letopočtem 1591, měšťanské empírové domy a barokní sousoší P. Marie z r. 1718. V Drnholci a okolí je velmi nízký roční srážkový úhrn, výrazně se zde projevuje nízká nadmořská výška a srážkový stín Českomoravské vrchoviny.

Novosedly: raně gotický kostel sv. Oldřicha ze 13. stol. Na návsi mariánský sloup z 18. stol.

Slanisko Novosedly: přírodní rezervace, lokalita vzácných druhů slanomilných rostlin a slanomilného hmyzu.

Nový Přerov: původní kaple přestavěna r. 1690 na barokní kostel. V obci ekofarma Jáňův dvůr.

Přerovský vrch: kavylová step.

Trávní Dvůr: národní přírodní rezervace, zbytky lužního lesa kolem starého ramene Dyje. Olšové lesíky, louky, rákosiny, malé trvalé vodní plochy. Ornitologicky významná lokalita.

Hevlín: pozdně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z 18. stol. s bohatě vybaveným interiérem. Gotická kamenná boží muka u kostela a sochy sv. Filipa, sv. Jana Nepomuckého a sv. Rocha z pol. 19. stol.

Někdejším hraničním přechodem do města Laa an der Thaya pokračuje cyklotrasa směr Wien.